Cesta do Třeskoprsk: malíř Němeček ve Čtyřlístku zachytil město Doksy i s detaily
Při výstupu z vlaku na malém nádraží v městě Doksy nedaleko České Lípy by málokoho napadlo, že se jedná o domov Fifinky, Bobíka, Myšpulína a Pindi. Právě Doksy a jejich okolí inspirovaly malíře a spisovatele Jaroslava Němečka při tvorbě komiksu Čtyřlístek. Jeho první číslo vyšlo na jaře roku 1969. Je proto nejdéle vycházejícím českým komiksem. Čtveřice kamarádů ale v Doksech nebydlí. Němeček, který má nedaleko města chalupu, jej v příbězích přejmenoval na Třeskoprsky.
V díle Tornádo z roku 2010 je i celý pohled na Třeskoprsky. Vidět je nejen Bezzub, ale i nedaleký Ještěd. Nechybí ani dokský zámeček.
Znalce muzeum nepřekvapí
Podobnosti s komiksovým světem se ale v Doksech při troše pozornosti dají najít téměř v každé druhé ulici. Například hranatá věž zámku nápadně připomíná třeskoprskou radnici a s trochou fantasie je podobné i náměstí plné laviček a rozkvetlých záhonů. A protože měl v Doksech na začátku dubna premiéru nový animovaný film Velké dobrodružství Čtyřlístku, který vznikl k příležitosti padesáti let komiksu, je čtveřice kamarádů díky plakátům vidět doslova na každém rohu. „Za Čtyřlístkem ale musíte jít ještě kousek za náměstí a doprava,“ vysvětluje prodavačka v blízkém květinářství a popisuje cestu do Muzea Čtyřlístku. Najít jej opravdu není složité – po celém městě k němu ukazují cestu cedule.
Radnice v Doksech byla Němečkovi inspirací i v díle Superauto z roku 2018. V Třeskoprskách je na radnici i balkon.
Dveře s nápisem Tady bydlí Čtyřlístek vedou do velké místnosti plné figurín komiksových postaviček, sbírky časopisů a informačních tabulí. Na jedné z nich je třeba vidět rozkreslená stránka komiksu, na další jsou popisy jednotlivých hrdinů. „Jeho úhlavním nepřítelem je profesor Zádrhel, který se mu snaží ukrást jeho vynálezy,“ stojí na velké ceduli u figuríny kocoura Myšpulína. Opravdového fanouška komiksu muzeum sice potěší, ale ničím nepřekvapí. Kdo příběhy zná a sleduje, nenajde v muzeu příliš nových informací.
V letošním díle Tajemná jeskyně je i hrad Bezzub, v realitě Bezděz. Němeček nakreslil i skutečné lampy a kámen ve vodě.
Máchův Vilém místo Bobíka
Daleko zajímavější je právě hledání míst z komiksových stránek. Veselou čtyřlístkovskou atmosféru totiž v Doksech přebíjí atmosféra úplně jiného literárního díla – básně Máj od Karla Hynka Máchy. Toho připomíná nejen roubená chalupa, ale i dřevěná socha v nadživotní velikosti a úryvky Máje vyřezané do dřevěných desek podél cesty v centru. Právě rozkvetlé stromy iluzi jedné z nejslavnějších českých básní jen utužují. Čtyřlístek tak začne opět připomínat až cesta k Máchovu jezeru. Pěšinu vedoucí borovým lesem k vodě večer osvětlují pouliční lampy. Úplně stejné člověk může najít i v komiksu. A není ani nutné složitě pátrat v archivu. Stačí otevřít nové číslo, vydání 666.
V díle Bukanýři na Blat´áku z roku 1973 je i mapa jezera. Jeho tvar, včetně okolí, je kopií mapy Máchova jezera.
Na poslední stránku příběhu Tajemná jeskyně malíř Němeček nakreslil stejný výjev, jaký se naskýtá i po východu z lesa. Za velkou vodní plochou s ostrůvkem uprostřed se tyčí hrad. V kreslené verzi Bezzub, v reálném světě Bezděz. I tvar kopce Němeček nechal stejný. Máchovo jezero ale Fifinka s Bobíkem zřejmě neznají. Místo něho mají rybník Blat´ák. U něho například v příběhu Bukanýři na Blat´áku z roku 1973 Čtyřlístek bojoval o loď s piráty. A zatímco Čtyřlístek na lodi obeplouval Kočičí ostrov, uprostřed Máchova jezera je ostrov Kachní. Skutečná je i bažina, přes kterou se Pinďa musel dostat při cestě na výzvědy. Člověka by tak vlastně ani nepřekvapilo, kdyby při procházce po pláži potkal fenku v růžových šatech, kocoura v červeném fraku, zajíce s jednou kšandou a prasátko se zelenou košilí.
