Výstava Snaga: Jeden kmen přenáší návštěvníky do světa skřetů. Pro organizátory jde o celoživotní projekt
Vstup na výstavu lemovaly dekorace z kostí a dřeva. Zdroj: Eva Kolomazníková
Peří, vybělené lebky, kůží potažené a znaky pomalované bubny. Část brněnského hradu Špilberk se v rámci výstavy s názvem Snaga: Jeden kmen proměnila v tmavé doupě skřetů z příběhů spisovatele Johna R. R. Tolkiena. Uprostřed největší místnosti stojí velká dřevěná vatra, okolím zní zvuky praskání ohně a depresivní hudba, která dokresluje atmosféru. Hlavní částí výstavy jsou ale hlavně fotografie doprovázené popisky a povídkami. Ukazují skřety, kteří jako by vypadli z filmové trilogie Pán prstenů. K vidění tak jsou šeredné, svraštělé a zjizvené obličeje, roztrhané oblečení a pohrdlivé úšklebky na tvářích.
Skupina Snaga: Jeden kmen na výstavě vytvořila i postavy z filmů. Zdroj: Eva Kolomazníková
Propracované kostýmy a obličejové latexové masky, které mají aktéři na fotkách na sobě, mnohdy zaberou i celé roky práce. „I když máme skřetí kostým hotový, neustále k němu vyrábíme další a další doplňky. Skřet musí vypadat odrbaně a zanedbaně, což je na výrobě kostýmu asi ta nejtěžší část,“ říká Ctibor Ostrý (29), člen uskupení Snaga a organizátor výstavy. Skupina se výrobě fantasy kostýmů z fiktivního světa Pána prstenů věnuje již 17 let a tvoří ji zhruba 30 členů.
Inspirace historií
Při výrobě kostýmů se skupina Snaga ale už dávno neinspiruje pouze spisovatelem Tolkienem. „Nevycházímejenom z knih a filmů Pán prstenů. Inspirujeme se i reálnými kulturami z historie. Například Eskymáky, indiány, Kelty nebo i samotným obdobím, například středověkem,“ vysvětluje Ostrý. Na vystavených dekoracích tak návštěvníci mohou zahlédnout i motivy germánských run nebo symboly připomínající keltské obrazce. Stále ale převažují hlavně smyšlené prvky. „Díky tomu, že skřeti pochází z knížek a fantasy příběhů, si můžeme při tvorbě kostýmů vymyslet, co chceme. Proto neděláme třeba historický šerm. Tam člověk musí své dobové kostýmy na akce vyrábět přesně podledoložených studií. My máme při tvorbě volnou ruku a můžeme být kreativní,“ popisuje Ostrý.
Fantasy svět skřetů je pro skupinu Snaga podle členů životním stylem. „K velké výstavě jsme se dostali díky larpům (hrám na hrdiny a různé fantasy postavy v reálném prostředí, pozn. red.), kde se člověk převlékne za nějakou postavu a poté ji hraje s ostatními účastníky. Na nejrůznější akce jsme jezdili právě za skřety a časem přišlo i focení,“ říká Ostrý. K fantasy skřetům ho táhne hlavně příběh, který ve skupině při tvorbě postupně vzniká. „Když si vytvoříme nějaký kostým a zároveň postavu skřeta, kterého pojmenujeme, po chvíli si začne žít vlastním životem,“ vysvětluje Michal Horbal, další z členů skupiny Snaga. Ke kostýmům a rekvizitám mají totiž napsané i povídky o životě skřetů. Ty si na výstavě lidé mohou přečíst u fotografií.
Za temnou stranu
Na výstavě jsou k vidění hlavně velké fotografie. Zdroj: Eva Kolomazníková
V příbězích spisovatele Tolkiena jsou ale skřeti hlavně zlé postavy. Bojují proti elfům, lidem a trpaslíkům. Samotné knihy se těmto záporným postavám věnují jen okrajově, skupina Snaga kolem nich ale vytvořila úplně nový svět. „Jako dítěti se mi skřeti v Pánovi prstenů pochopitelně nelíbili. Když jsem jel na první larp, hrál jsem člověka a bojoval jsem za takzvanou světlou stranu,“ vypráví Ctibor Ostrý. Po několika letech jej ale zaujali právě skřeti. „U skřetů, tedy postav zlé a temné strany, se mi zalíbila divokost i atmosféra,“ vysvětluje Ostrý. Právě temná atmosféra zaujala i Michala Horbala. „Nechtěl jsem na larpech hrát jen za kladné postavy. Vybral jsem si proto ty zlé záporáky, skřety. A už mě to nepustilo,“ směje se Horbal.
