Umělec Jaroslav Róna: Lépe se cítím při malování obrazů, člověk s nimi může vést dialog
Svá díla se rozhodl po dvaceti letech vystavit na stejném místě jako kdysi. Tvorba umělce Jaroslava Róny (60) je tak znovu k nahlédnutí v Domě U kamenného zvonu. Vystavena je například socha Mart´ana, který je ozdobou Pradědu. Přestože je Róna známý především díky svým sochám, lépe se cítí při malování obrazů. „Sochařství je strašné, nudné a fyzicky náročné. To však neznamená, že to nemám rád. Jde o zdlouhavý proces. Kdežto obrazy vznikají rychleji a mění se. Více s nimi člověk vede dialog,“ řekl umělec na jeho jediné komentované výstavě. Sochy, které většinou vymýšlí na zakázku, jsou ozdobou na 15 místech České republiky, Slovensku a Maltě.
Róna zdůrazňuje, že má k většině svým dílům osobité pouto a pro jejich tvorbu své osobní důvody. „Někdy si vyrobím něco, co normálně vidět nemůžu. Do umění tak lidem nebudu kecat. At´ si moje díla přeberou, jak chtějí. Vytvářím věci, které mají složité důvody a mám k nim určitý vztah, jako například k Friedrichu Nietzschemu,“ řekl Róna. Na mysli měl umělec ztvárnění obrazu Nietzche v horách. „Myslím, že negativně ovlivnil 20. století, ale zároveň se klaním před jeho genialitou. Tyto dva vztahy mě k němu opravdu přitahují,“ dodal Róna.
Vzpomínka na Stalina
O svých obrazech Róna hluboce přemýšlí a nebojí se jimi někoho kritizovat. „Pocházím ze skoro vyvražděné rodiny. Můj otec se schovával před Osvětimí, takže moje názory mají kořeny v historii mé rodiny,“ řekl Róna pro Generaci20. Své myšlenky vyjadřuje často právě pomocí maleb. Příkladem je obraz jménem Vzpomínka na mládí J.S., který naráží na bolševiky. „Kreslil jsem obraz Jiřímu Stránskému (spisovatel, který byl v roce 1953 obviněn z velezrady a zatčen, pozn. red.), který neustále mluví o lágru, kde byl. Takže jsem ztvárnil bolševickou svini a obraz jsem pojmenoval Vzpomínka na mládí se zkratkou J.S., což mělo znamenat Jiřího Stránského. Jeden návštěvník mi však řekl, že by to mohla být i Vzpomínka na mládí Josefa Stalina a já si uvědomil, že měl pravdu,“ komentoval Róna obraz.
Pokud Róna zrovna nevytváří nové sochy, nebo nemaluje obrazy, tak cestuje. Ale ani v takových chvíli v sobě nezapře umělecké nadání a nepřestává pracovat. Když najde něco inspirujícího, at´ už na cestách nebo v knihách, nakreslí si to. Jde o malé obrázky na obyčejných papírech, kterých ze svých cest vozí velké množství. Ke každému obrázku ještě většinou připíše, co ho k namalování zrovna inspirovalo. Tato malá díla jsou také součástí výstavy a jsou k nalezení téměř v každé místnosti expozice. Na jednom z nich je podle Róny zobrazeno například 16 záporných osob minulého století. Jednoduše tak lze rozpoznat známé tváře historie, jako například diktátora Josefa Stalina, nacistického důstojníka a zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha či bývalého prezidenta KLDR Kim Ir-sena. Ti podle Róny patřili mezi největší zrůdy vůbec.
