Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Staré nástroje u nás ožívají i po staletích, říká šéfka slavností staré hudby

Stovky let staré hudbě propadla Josefína Matyášová už ve svých sedmnácti letech. Tehdy ještě netušila, že se svým koníčkem bude živit. Stala se šéfkou festivalu Letní slavnosti staré hudby, kde se snaží barokní hudbu přiblížit mladší generaci. Akce letos oslaví již dvacet let existence.

„Muzika byla u nás v rodině vždycky důležitá, rodiče mne brali na koncerty barokní hudby. I když jsem tehdy nevěděla o staré hudbě nic,“ vzpomíná Josefína Matyášová (30). Objevila prý úplně nový svět a začala sama hrát i na housle. Když před lety na festivalu sledovala představení Měšt´ák šlechticem od Moliéra, netušila, že se jednoho dne bude na organizaci akce také podílet. V roce 2014 tam začala pracovat jako uvaděčka. Postupně se propracovala až do vedení, kde působí druhým rokem. „Velice mě to baví a je to srdcová záležitost pro celý můj tým. Musím říct, že bez toho, abychom měli všichni rádi starou hudbu, by se to dělat nedalo,“ říká Matyášová.

Festival netradičních nástrojů

Letošní ročník festivalu slaví kulaté dvacáté výročí. Představuje různé prvky barokní kultury, nejen hudby, ale divadla a tance v důsledně historických kulisách. Tanečníci například ztvárňují tehdejší choreografii v dobových kostýmech. Dalším z cílů festivalu je představit divákům i pro dnešní dobu netradiční nástroje. Interpreti hrají nejen na novodobé kopie, ale i staré originály. „Třeba v roce 2016, to byly tématem festivalu Benátky, jsme představili unikátní violu organista, kterou si do svého zápisníku navrhl Leonardo da Vinci. Tehdy pár exemplářů vzniklo, ale nedochoval se vůbec žádný,“ říká Matyášová. Polský hudebník nástroj znovu vyrobil podle nákresů a zahrál na něj. „Měli jsme tedy koncert se zvukem, který vstal z hrobu po mnoha staletích,“ říká Matyášová.

Děti jako kávová zrnka

Podle Matyášové je stará hudba stále živým organismem, který je schopen zaujmout kohokoliv. Organizátoři se ho snaží přiblížit i mladší generaci, jak zvýhodněnou cenou lístků, tak programem. Například představením Balet o kávě, které je určeno i dětem. „Čerpá z Kávové kantáty Johanna Sebastiana Bacha. Tanečníci se předvedou v kostýmech, které připomínají kávový servis z drážďanského porcelánu. A děti představují kávová zrnka,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová.


Sofie Krýžová
Sofie Krýžová
Studuji ve třetím ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. V Generaci 20 působím již pátý semestr. Mimo studium se věnuji například běhu, miluju cestování, čtení a nepohrdnu dobrou kávou.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.