Roman Holý: „Chtělo by to změnu.“
Co Vás napadne při pojmu pražská Konzervatoř?
D.K.: Škola pro umělce. Záleží tam hodně na učitelích, kteří tam jsou a jak dokážou studenty namotivovat. Já jsem vždy chtěl takovou školu dělat. Vystudoval jsem jen kus „Ježkárny“. Nějak jsem tam zapomněl chodit, ale vím, že mě to hrozně bavilo.
R.H.: Moje puberta. Já jsem tu školu dělal, takže mě napadne moje pubertální období a zároveň mě napadne spoustu zmařených talentů i spousta talentů, který zazářili. Škola která je velmi uvolněná, která přinese spoustu radosti a zároveň i spoustu smutku.
Myslíte si, že taková škola otevře svým studentům nové možnosti?
D.K.: Myslím, že ty lidi, který na to mají, se musí prosadit. Je to o tom, jestli to ty lidi baví, nebo ne. Někdo má kliku, že se dostane do nějakého společenství, kde jsou schopní lidé. Je to náhoda.
Za Bolševika jsem musel mít „papíry na hraní“ a abych je dostal, tak jsem musel udělat zkoušky, včetně politického pohovoru. Tam se třeba ptali, kdo založil komunistickou stranu Československa.
R.H.: Neumím to bagatelizovat. Myslím si, že když jsem tam studoval herectví a hudbu, tak tam ve čtrnácti přišli lidi, kteří už měli naděleno. Ta škola někomu pomohla, někomu ubrala. Znám totiž případy zpěváků, kteří nepotřebují žádnou školu. Spousta lidem to ale zase pomůže v určitých teoretických věcech a vlastně je to posouvá dál. Těžko říct. Znám případy muzikantů, kteří nepotřebují vůbec nic a můžou rovnou hrát. Koncerty, to je ta hlavní škola, to je konzervatoř, která je důležitá.
Považujete některou z českých kapel za světovou?
D.K.: Kapela bude světová, až bude ve světě. Myslím, že tady takový mladý kapely budou. Nejlepší je pro ně vypadnout do zahraničí. Pokud tady ale zůstanou na dvacet let, tak nevím, jestli se pak prosadí v zahraničí.Aby se prosadila v zahraničí, tak tam musí půl, třičtvrtě roku být, bydlet.
R.H.: Ani jedna česká kapela bohužel světová není. Kdyby byla, tak už ve světě je. Kapela se stává světovou, když začne hrát venku, začne vydávat desky venku a přijede do Německa a přijde na ní 500 lidí. Nikdo tě nevezme v zahraničním klubu jen tak, že si z Čech.
Co si myslíte o hudebním ocenění Anděl?
D.K.: Já to moc nesleduju a nechodím tam. Myslím si, že to může být dobrý, pokud to někomu pomůže. Žánrů je asi 90 a devadesát cen se nedává. Tady není ani devadesát kapel. Trochu to bagatelizuju, ale je to ta hudba. Mě ta soutěž jako taková nebaví z toho důvodu, jak je prezentovaná a jakým způsobem je dělaná. Chtělo by to změnu.
Ale ten samotný princip, to že se ocení někdo, kdo někoho zaujme, je bezvadnej, je zdravej a je to naprosto v pořádku.