Přibývá žádostí o změnu pohlaví. Mnohé žadatele však odrazuje povinná sterilizace
Ann T. (21) se ve svém těle necítil*a komfortně už od útlého věku. „Už ve 4 letech jsem zažíval*a nepříjemné pocity, když na mě okolí nahlíželo jako na holčičku. Vše jsem si však uvědomil*a až v pubertě,“ svěřuje se. Ann si stále není jist*a svou identitou. „Nejhorší bylo období, kdy mé tělo procházelo vývojem. Každý pohled do zrcadla následoval pláč. Nepoznával*a jsem se,“ přiznává. Nad oficiální tranzicí prozatím nepřemýšlel*a.
Podle organizace Trans*parent je tranzice proces, během kterého trans lidé začínají žít pod svým skutečným genderem. V České republice je operativní tranzice možná již jedenáct let. Předchází jí však řada náležitostí.
Kromě vyšetření u sexuologa jí předchází třeba absolvování RLE (real-life experience, pozn. redakce) testu, během začne jedinec žít v genderové roli, se kterou se ztotožňuje. Česká legislativa pro úřední změnu pohlaví navíc stále požaduje tak zvanou sterilizaci. Jedná se odstranění varlat, dělohy nebo vaječníků, díky kterému se trans* osoby dočkají přepisu jména v dokladech.
Proces předcházející samotné tranzici mnozí lidé považují za urážlivý. „Návštěva sexuologa mi přinesla více škody než užitku. Některé postupy jsou podle mě dehonestující,“ říká Alex S. (19), který si podstoupení celého procesu tranzice rozmyslel.
Z webových stránek organizace Trans*parent navíc vyplývá, že řada trans* osob se ve svém těle cítí dobře i bez potřeby estetických změn. „Považuji se za trans* člověka, ačkoliv jsem žádný zákrok nepodstoupil. Dělám to pro sebe, nikomu nedlužím vysvětlení,“ říká Alex. Za velký problém považuje sexualizaci trans* osob. „V Česku mají lidé tendenci zaměřovat se hlavně na to, co máme v kalhotách. Je to neslušné a nepříjemné,“ upozorňuje.
Česká republika zaostává
Ke zrušení sterilizace přistoupilo již 25 z 38 států Rady Evropy. Vymezily se proti ní i orgány EU i OSN, které povinnou sterilizaci považují za porušení lidských práv. V České republice je ale otázka stále aktuální. „Požadované změny představují pro část politického spektra citlivou otázku. Pro jejich prosazení je potřeba předem získat dostatečnou politickou podporu,“ říká Markéta Poslušná z Tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti České republiky. „Téma je předmětem politických jednání jak na úrovni předsedů stran, tak na úrovni předsedů koaličních poslaneckých klubů,“ doplňuje.
Vlivný pohled společnosti
Odborná komise MZČR, která vyhodnocuje žádosti o změnu pohlaví, do konce letošního roku vypsala ještě tři termíny pro případné podání. Podle lékaře Pavla Turčana z Centra Mediol v Olomouci však nárůst počtu žádostí neznamená, že ve společnosti roste počet transgender osob. „Takoví lidé tu byli vždy, jen přibyl počet těch, kteří situaci řeší,“ vysvětluje. Důležitou roli podle něj sehrává i informovanost a pohled společnosti na problematiku.
Posouvá se také věková hranice žadatelů. „Dříve se na nás obraceli lidé kolem 30 let. Dnes jsou mnohem častěji skupinou žadatelé ve věku 16-24 let. Je to dobře, případné hormonální a operační změny bývají u mladších kosmeticky dokonalejší,“ dodává.
INFOBOX
trans* – označuje osobu, jejíž identita se neshoduje s pohlavím, které jí bylo přiřazeno na základě pohlavních orgánů. Hvězdičkou se označuje široké spektrum identit a respekt k genderovým projevům
tranzice – proces, během kterého trans lidé začínají žít pod svým skutečným genderem
nebinarita – osoby, jejichž genderová identita není striktně mužská, ani ženská