„Nenecháme si nic diktovat.“ Absolventi VOŠP brání nezávislost veřejnoprávních médií
Narychlo schvalované změny financování ČT a ČRo vyvolaly první stávku po více než dvaceti letech od televizní krize v roce 2000. Absolventi Vyšší odborné školy publicistiky (VOŠP) z obou veřejnoprávních redakcí popisují vlnu solidarity, která stmelila kolegy i to, proč je podpora mladé generace pro svobodnou žurnalistiku klíčová.
17. listopad nezůstává jen historickou vzpomínkou, ale každoročně zaplněnou Prahou, kdy do ulic vyráží tisíce lidí, aby se postavily za svobodu a demokracii. Letošní listopad se ale nese i ve znamení podpory veřejnoprávních médií před politickým tlakem, jak shodně popisují absolventi VOŠP působící v Českém rozhlase i České televizi.
„At´ se bude dít cokoliv, tak tady zůstaneme. Nenecháme si nic diktovat a nikomu se nebudeme podřizovat.“
„Člověk si to nemůže příliš připouštět. Snažíme se prostě dál dělat svou práci tak, jak jsme ji dělali doteď, takže dobře.“
V posledním měsíci se život kolem nezávislé žurnalistiky otočil naruby. Přinesl náhlé kroky politiků nebo narychlo svolané demonstrace. Ačkoli absolventi nečekali, že se někdy zúčastní zaměstnanecké stávky, namísto paniky jimi proudí bojovnost a odhodlání. „Fakt nikdo nechce odcházet nebo dávat výpovědi. Naopak musíme vydržet, zůstat a dělat dál práci pro veřejnost,“ zdůrazňuje redaktorka kulturního zpravodajství v ČRo Alžběta Havlová, která na VOŠP studovala v letech 1999 až 2003.
V budovách nebyla ani noha
Ve znamení zachování veřejnoprávních médií podpořily desítky tisíc nespokojených lidí svoji účastí ve stávce 3. listopadu zaměstnance obou veřejnoprávních institucí. Shromáždění se zúčastnilo celkem 3 633 zaměstnanců obou médií, z nichž přes dva tisíce tvořily zaměstnanci ČT a přes tisíc tři sta pracovníků ČRo.
„Téměř celý Rozhlas se zapojil do stávky, dohromady je nás tisíc pět set zaměstnanců. Za normálních okolností nás sedí v newsroomu třicet až čtyřicet lidí, v den stávky tam byli čtyři, aby zákonně obsloužili veřejnoprávní službu. Morálně ale byli s námi,“ vypráví Havlová. Podle ní předcházející měsíce plné nejistoty naopak vztahy mezi kolegy ještě více utužily. „Jsme neskutečně konzistentní a táhneme za jeden provaz. Celkově mámě v Rozhlase skvělé vztahy, ale cítím, že nás to hodně stmelilo,“ dodává Havlová.
Do úterního protestu se přidali například i všichni redaktoři z Interview ČT24, Událostí, komentářů a Nedělní debaty. „Nebyla u nás takzvaně ani noha. Ve vysílání běžely primárně archivní reportáže,“ potvrzuje reportérka ČT Tereza Vaňásková, že bojovná nálada panuje i u nich. „Musím říct, že převažuje především sounáležitost a odhodlání. Podobnou atmosféru jsem v televizi naposledy zažila v roce 2020, kdy začala pandemie covidu a práce ve zpravodajství byla opravdu náročná. Na rozdíl od té doby si teď můžeme být fyzicky blízko, scházet se a držet při sobě. Třeba i na demonstraci,“ doplňuje Vaňásková, která patří k nejmladší generaci absolventů VOŠP.
Slováci jako odstrašující příklad
Zaměstnanci zároveň cítí, že jedním protestem to nekončí. Jsou připraveni za média bojovat dál. „Víme, že jsme na začátku. Máme, kam pokračovat a jak stupňovat svůj tlak. Stávka může být například několikadenní, nebo můžeme demonstrovat každý pátek, jako tomu bylo na Slovensku. Cíl je jasný. Chceme, aby byl zákon stažen a aby začala odborná veřejná debata,“ popisuje další kroky absolventka VOŠP z roku 2010 Pavla Kubálková, dlouholetá redaktorka zpravodajské stanice ČT24 a pořadu Události. Podobně na to pohlíží i Vaňásková, kterou „slovenská cesta“ natolik odrazuje, že si dle jejích slov ráda zastávkuje i v mrazu.
Za nezávislost veřejnoprávních médií a svobodu žurnalistiky se postavila také bývalá pracovnice televize a Rozhlasu Klára Kučerová. Podle ní případné oslabení ve financování není jen problémem veřejnoprávních médií, ale celé společnosti. „Jejich nezávislost a stabilita jsou důležité pro celé mediální prostředí. Pokud oslabíme instituce, jejichž úkolem je poskytovat veřejnosti nezávislé a kvalitní informace, důsledky nepocítí jen novináři, ale především samotná společnost,“ popisuje svůj postoj Kučerová, bývalá redaktorka Černých ovcí a externí spolupracovnice ČRo, která absolvovala VOŠP v roce 2014.
Mladí jako hybatelé společnosti
Že veřejnosti ani mladé generaci nejsou veřejnoprávní média lhostejná, ukázalo i odhodlání studentů napříč republikou. Novináři se shodují, že jsou studenti nejen v dnešní době hybnou silou společnosti. „Je vidět, že mladá generace, která je odchovaná na Netflixu a Tiktoku, stále vnímá, že existují veřejnoprávní média,“ říká David Černý, nynější vedoucí redakce denního vysílání v ČT a šéfredaktor portálu Miluju Prahu, který studoval na VOŠP před osmnácti lety.
Jejich podpora při stávkovém pochodu zanechala v redaktorech pocit sounáležitosti. „S kolegy jsme jim s úsměvem mávali zpátky a pak si mezi sebou říkali, jak je to vlastně paradoxní. Usmívat se a zároveň vědět, že bojujeme za to, abychom v České televizi mohli vůbec dál svobodně pracovat,“ uzavírá Vaňásková.
