Musíme děti učit, že násilí v jakékoli formě není v pořádku, apeluje psychoterapeutka Matesová
České školy čelí prudkému nárůstu agrese a dalšího rizikového chování. Sociální pedagožka, psychoterapeutka a odborná lektorka centra Locika Radka Matesová vysvětluje, jak s dětmi pracovat a jakého chování si všímat. Zároveň upozorňuje na systémové nedostatky v počtu i kvalitě odborného personálu. „Prevence vyžaduje každodenní práci s kolektivem a emocemi, přizvání odborníků a vedení dětí k respektu k odlišnostem.“
„Žádné dítě se zlé nerodí, ale pravdou je, že pedagogové mohou první náznaky agrese pozorovat už v mateřských školách, a to často při hrách, kde děti zastávají běžné sociální role,“ říká sociální pedagožka a psychoterapeutka Radka Matesová. Varovným signálem, že se žák potýká s něčím, co sám nezvládá zpracovat, je podle ní každá náhlá změna chování, at´ už jde o apatii nebo naopak výbuch vzteku.
Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě ve spolupráci s Policií ČR evidovala od letošního ledna do 22. května celkem 694 bezpečnostních incidentů a projevů rizikového chování spojených se školním prostředím. Většina se dokonce týkala základních škol. Zatímco za celý rok 2025 bylo na školách takových incidentů 269.
Práce na změně ale vyžaduje časovou investici. „Nejdůležitější je děti učit, že násilí v jakékoli formě není v pořádku. Je zásadní, aby se za žádných okolností nebály říci si o pomoc a aby jim bylo poskytnuto dostatečné množství zdrojů, pokud necítí důvěru v pedagoga nebo jiné pracovníky školy,“ podtrhuje odbornice. Za nejdůležitější pak považuje realizaci celoplošného a důkladného školení pedagogů skutečnými profesionály. „Prevence vyžaduje každodenní práci s kolektivem a emocemi, přizvání odborníků a vedení dětí k respektu k odlišnostem,“
Chybí kvalifikovaný personál
Úspěch podpůrných služeb přímo závisí na počtu a především na kvalitě odborného personálu. Od letošního září platí pro každou třídu prvního ročníku s alespoň 15 žáky povinnost mít k dispozici asistenta pedagoga. „Roli asistentů považuji za důležitou, ale nesouhlasím s formou, jakou získávají potřebné vzdělání,“ přiznává Matesová. Pokud má uchazeč maturitu, vyšší odbornou školu nebo vysokou školu z jiného oboru, musí absolvovat kvalifikační kurz akreditovaný Ministerstvem školství, který obvykle trvá kolem 128 hodin včetně praxe. „Setkávám se především s nedostatkem znalostí speciální pedagogiky, která je pro práci s diagnostikou zásadní“.
Na školách chybí i školní psychologové. „Kvůli nedostatku peněz fungují psychologové jen na zlomkové úvazky, většinou pro několik škol najednou. Jejich práce se tak mění spíše v rychlé krizové intervence namísto budování důvěrného vztahu s dětmi,“ popisuje odbornice.
Problémem se zabývá i stát
Nevyřešenou otázkou zůstává, jak postupovat v případě, že se u žáka projeví vzorce agresivního chování vůči ostatním dětem. „Samozřejmě, že ideální by bylo dočasné vyloučení a po odborné pomoci následný návrat do původního kolektivu. Žák by čelil následkům a získal by cennou zkušenost,“ vysvětluje psychoterapeutka. „Ze základní školy však žáka vyloučit nelze a rodiče mohou dítě kdykoliv ze dne na den přepsat na jinou školu. Tam se pak problematické chování často opakuje.“
Ministerstvo školství zvažuje dvě řešení tohoto problému. První varianta se vyhýbá legislativním změnám. Školy by měly dostat větší podporu, at´ už ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí, nebo využitím mobilních týmů duševního zdraví, které pomáhají pedagogům a psychologům řešit krizové situace a stabilizovat žáky s psychickými obtížemi.
Druhá varianta by přinesla změny v legislativě a spočívala by v dočasném vyloučení žáka z kolektivu. I v současnosti existuje podobné řešení. Školy mohu doporučit, aby se rodiče obrátili na středisko výchovné péče (SVP). Ve středisku je jednou z možností dvouměsíční pobyt „V rámci školní docházky má individuální terapie, komunitní sezení, skupinové terapie apod., aby se mohlo vrátit zpět do školy.“ Matesová dále doplňuje, že největším problémem systému zůstává především nízká kapacita, která dělá spolupráci mezi SVP a školami takřka nemožnou. Odbornice věří, že by pomohlo zřídit specializovanou odnož, která by tuto práci za SVP převzala.