Zadejte hledaný název
Magazín studentů Vyšší odborné školy publicistiky

Místo živelních pohrom politika. Katastrofický film Geostorm přináší jen žánrový chaos

Dobrá myšlenka, špatné provedení. Katastrofický film Geostorm: globální nebezpečí kromě pár ničivých scén nepřináší nic zajímavého. Nezachránilo ho ani reálné prostředí NASA v americkém New Orleans, kde se natáčely některé scény. Režisér Dean Devlin (55) se zamotal do příběhu a místo trháku stvořil žánrovou katastrofu.

Režisér Dean Devlin (55) má za sebou už několik filmů. Zatímco akční snímek Den nezávislosti z roku 1996 je poměrně povedený, nejnovější film Geostorm se podobá spíše změti filmových žánrů. Opírá se o sci-fi, míchá ale i prvky politického thrilleru, který je zde naprosto zbytečný.

Hlavní záporná postava je americký politik Dekkom. Jeho největším životním cílem je hromadná genocida všech nepřátelských zemí a nepohodlných obyvatel včetně prezidenta Spojených států amerických. K vyvraždění části lidstva mu má pomoci vesmírná technologie ovládající počasí, kterou využil jako zbraň. Jejím původním účelem bylo přitom lidstvo chránit před katastrofickými vlivy, které planetu ničily.

Málo akčních scén

Film se ale místo globální hrozby zabývá spíše politickou situací v USA. Působí jako nepovedený pokus o katastrofický trhák, který ve výsledku přinese maximálně chaos. I počet ničivých scén, které divák od žánru katastrofického filmu logicky čeká, je minimální. V případě Geostormu to naopak vypadá, že jsou součástí děje jen proto, aby nějak zaplnily čas.

Co se snímku nedá vytknout, je dobře zpracovaná počítačová grafika a efekty. To když v Afghánistánu například zmrzne celá vesnice a v Rusku naopak začnou padat teplotní rekordy. Škoda však, že takové „světlé“ scény se objevují jen zřídkakdy. I tak ale tyto části zachraňují film od naprostého kinematografického dna.

Nuda a předvídatelnost

Největším problémem je nudný scénář. Děj Geostormu je protkaný nesmyslně zdlouhavými scénami, které samotnému příběhu moc nepřidávají. Patrné je to ve vesmírné lodi, kde se posádka snaží přijít na důvod selhávání systému, který řídí počasí. Polovinu filmu divák sleduje, jak se mezi sebou herci dohadují, kdo za co nese zodpovědnost.

Konec filmu se navíc nevyhne až trapné předvídatelnosti. Hlavní postava Jack se vydá do vesmíru, aby zabránil globální katastrofě. I když se v srdceryvné scéně loučí se svými blízkými a psychicky se připravuje na destrukci vesmírné lodi a blížící se smrt, divákovi je už dávno jasné, že jinak než dobře to skončit nemůže. Bohužel totéž se nedá říct o samotném filmu.


Romana Landová
Romana Landová
Jsem studentkou druhého ročníku Vyšší odborné školy publicistiky. V redakci působím druhým semestrem a přispívám do domácí rubriky. Ve volném čase se věnuji přátelům, seriálům a sportu.
Další články autora
X
Nastavení cookies
Funkční cookies
Tyto cookies jsou nezbytné pro fungování našeho webu a nelze je deaktivovat.
Analytické cookies
Slouží především pro sběr dat ohledně chování na webu (typicky Google Analytics).
Reklamní cookies
Slouží hlavně pro remarketing (typicky Google Ads).
Personalizační cookies
Slouží pro pokročilou analytiku a personalizaci obsahu.