Kanadský dokument představil nový typ kyberšikany na ženách
Mizogynie v digitálním světě je v posledních letech velmi aktuální téma. I když sociální sítě umožňují lidem mezi sebou komunikovat bez jakýchkoliv bariér, přinášejí zároveň i nové formy sexismu. Jedním z nejčastějších projevů nenávisti k ženám je online obtěžování neboli „cyberbullying“. Ten může zahrnovat posílání sexistických a ponižujících zpráv, komentářů, sdílení intimních fotografií bez souhlasu i přímé vyhrožování násilím.
Temná stránka sociálních sítí
Film Mizogynie v digitálním věku začíná varováním autorek, které upozorňují, že ze snímku nevystřihly ani necenzurovaly nadávky a ani různé výhružky, s jimiž se hlavní postavy setkávaly na denní bázi. Mezi hlavní protagonistky patří například kanadská učitelka Laur, francouzská youtuberka Marion Seclin, americká politička Kiah Morris či italská předsedkyně parlamentu Laura Boldrini. Všechny se setkaly s kyberšikanou, která někdy přerostla i do násilných momentů. Příkladem je obtěžování a střílení paintballových kuliček na dům americké političky.
Ve filmu zazní i jméno bývalé poslankyně Parlamentu Spojeného království, Joanne Cox, která se také potýkala s kyberšikanou. Ta se v jejím případě vyostřila natolik, že byla poslankyně zavražděna na ulici během setkání s voliči. Tvůrkyně filmu si tak pokládají hlavní otázku: Co vše se ještě musí stát, aby oběti kyberšikany získaly stejnou ochranu jako oběti činů, které jsou dnes kvalifikovány jako trestné?
Debata nabídla možná řešení
Po promítání kanadského snímku v Městské knihovně v Praze následovala debata. Jejími hosty byly europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a právnička a odborářka Šárka Homfray. Ty se pokusily v odpovědět na hlavní otázku režisérek a navrhnout možná řešení, jak takovým situacím předcházet, případně se jich zcela zbavit. „Přestala jsem si už dokonce objednávat balíčky na vlastní jméno a adresu,“ popisuje vlastní zkušenosti Gregorová. I ona se totiž setkala s nenávistnými komentáři a dokonce výhružkami v podobě zpráv s fotkami zbraní. Také právnička Homfray potvrzuje, že i ona má podobnou zkušenost a fenomén mizogynie se objevuje i v jejím okolí.
Jedním z možných řešení, by podle debatujících bylo kontrolování komentářů samotnými sociálními sítěmi. Například v Německu existuje zákon, že Facebook musí do 24 hodin nenávistné komentáře smazat. Pokud tak neudělá, hrozí mu vysoká finanční pokuta. Podobný zákon by mohl aktuální situaci zlepšit i v dalších zemích včetně Česka.
