Jméno Medy Mládkové mezi mladými nerezonuje. Záchranou mohou být lidé z oboru
O návštěvu muzea na Kampě stojí především starší generace anebo turisté. Ti nejčastěji přijíždějí z Francie. „Pokud k nám zavítají mladí Češi, tak většinou ani neví, na co se přišli podívat. Naopak cizinci, které prvotně zaujme zářivě bílá budova, se nás po prohlídce vystavených děl chodí ptát, kdo je vlastní a zajímá je celý život Medy Mládkové,“ vypráví prodavačka Katka, která v muzeu pracuje už tři roky.
Její tvrzení potvrzuje i servírka Jana, která pracuje v kavárně pod muzeem. „Když už se nás někdo ptá na život Medy Mládkové, tak to jsou lidé kolem šedesáti let, kteří o ní kdysi četli v médiích a nyní je zajímá, jak se Mládkové daří. Mladí většinou ani neví, díky komu si mohou vystavená díla prohlížet,“ říká servírka. Kolikrát ani samotní Pražané netuší, kolem jaké budovy procházejí.
Naopak pro lidi z uměleckého prostředí je Meda Mládková žijící ikona. „Když se řekne mecenáš umění, tak si jako první vždy vybavím Medu. Pro mě je to úctyhodná žena nejen díky svému životnímu příběhu, ale také tím, co všechno udělala pro české umění,“ vysvětluje student oboru Arts managementu na Vysoké škole ekonomické Jakub Vinařický (22). Mládková kdysi dokonce zastavila svůj dům v Americe pro jeden Kupkův obraz. „Obdivuji, že pro umění obětovala hodnoty běžného člověka,“ dodává student stejného oboru David Sikora (23).
Stejně tak i mezi sběrateli je Mládková považována za vzor. „Velmi ji uznávám jako člověka, který ve věku, kdy si jiní již dávno užívají své penze, dokázal prosadit úžasný projekt. Obdivuji její energii, úsilí a neústupnost,“ zmiňuje viceprezidentka Asociace starožitníků Simona Šustková. Podle ní má navíc obsah její sbírky, která je uložena v muzeu, obrovský přínos nejen pro českou, ale i mezinárodní kulturu. „Celoživotní vášeň paní Mládkové má tu výhodu, že ji může sdílet s tisíci lidmi, kteří do jejího muzea zavítají,“ dodává student Vinařický.
Tento text vznikl ve spolupráci s redaktorkou Generace20 Monikou Kabourkovou.
