Hody s kačerem versus ochránci zvířat. Morava řeší hranice lidových tradic
Živý kačer v kroji je pro některé obce součástí tradičních moravských hodů, pro ochránce zvířat ale představuje nepřijatelné zacházení se zvířetem. Spor vyvolaly letošní hody v Ježově na Hodonínsku, kvůli nimž iniciativa Zvířata nejíme podala trestní oznámení. Zatímco některé obce už živého ptáka nahradily atrapou, jiné chtějí zvyk zachovat v původní podobě.
Na začátku října se v jihomoravské obci Ježov konaly tradiční hody. Jejich součástí je tradičně také živý kačer oblečený do kroje. Právě tento zvyk vyvolal kritiku organizace Zvířata nejíme, která na obec podala trestní oznámení kvůli podezření z týrání zvířat. Spor tak znovu otevřel otázku, zda je možné zachovávat lidové obyčeje v původní podobě, pokud se dostávají do rozporu se současnými představami o ochraně zvířat.
„Považujeme za nepřijatelné, aby obce ignorovaly odborná upozornění a vystavovaly zvířata týrání jen proto, že jde o součást dlouholeté tradice,“ říká Michaela Vincourová, spoluzakladatelka organizace Zvířata nejíme. Podle ní iniciativa neusiluje o zrušení moravských hodů, ale o upuštění od tohoto konkrétního zvyku.
Když se zvíře stává součástí zábavy
Jak tedy akce obvykle vypadá? Kačer bývá oblečený do kroje, někdy přivázaný k židli nebo košíku a provázený účastníky hodů. Součástí programu bývá také takzvané kradení kačera, při kterém se lidé o živé zvíře přetahují.
„Kačer je v průběhu hodů vystaven extrémnímu stresu, ze kterého nemá jak uniknout. Je odloučen od hejna, svázán a připoután k židli nebo proutěnému košíku. Bývá vystaven neustálému hluku, hlasité hudbě a nekontrolované manipulaci. Lidé na něj sahají, tancují s ním a někteří ho dokonce napájejí alkoholem,“ popisuje Vincourová.
Za problematické považuje především svazování zvířete a jeho vystavení hlasité hudbě a nekontrolovanému kontaktu s lidmi. Organizace proto navrhuje nahradit živého ptáka atrapou, například slaměnou nebo plyšovou.
Podobnou cestu už zvolily například obce Žeravice, Hýsly a Kostelec na Hodonínsku. Ježov se naopak rozhodl živého kačera zachovat. Generace 20 žádala o reakci starostu obce Romana Hanáka, ale do vydání tohoto textu neodpověděl. K tématu nechtěl mluvit ani starosta obce Kostelec Tomáš Kučera, kde živého kačera nahradili atrapou. „K tomuto tématu nebudeme poskytovat žádné informace. Každou další pozorností tomuto tématu je společnost rozdělována na dva tábory a to v dnešní době, kdy ji rozdělují snad všechny problémy světa není vůbec dobré,“ řekl.
Kulturní dědictví, nebo týrání zvířat?
Zástupci iniciativy Zvířata nejíme uvádějí, že vedení obce před konáním hodů upozorňovali na možné právní důsledky a na stanoviska veterinárních odborníků. Starosta Ježova Roman Hanák naopak ujišt´oval, že při jednání s veterinární správou nebyla zjištěna pochybení.
Mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer pro Aktuálně.cz ale upozornil, že kontrola letošního případu v Ježově ještě nebyla ukončena. Zatím proto nelze uzavřít, zda v tomto konkrétním případě došlo k porušení zákona. V roce 2025 ale veterinární správa ve dvou případech v Kyjově týrání zvířat konstatovala.
Lidové zvyky se v čase mění
Podle etnoložky Lucie Uhlíkové z Etnologického ústavu Akademie věd ČR je spor příležitostí k širší debatě o tom, jak dnes přistupovat k živému kulturnímu dědictví. Tradice podle ní nelze chápat jako neměnné pozůstatky minulosti. „Označení určitého obyčeje za kulturní dědictví neznamená, že musí být zachován ve všech historických detailech,“ vysvětluje.
Změny lidových zvyků nejsou podle ní ničím novým. Připomíná například historické zákazy stínání berana při posvícení nebo krutých způsobů obětování zvířat při hodech. Některé obyčeje postupně zanikly, jiné se zachovaly v upravené podobě.
„Případná náhrada živého kačera atrapou nemusí automaticky znamenat zánik tradice. Může být jednou z možností její proměny,“ říká Uhlíková. Zároveň zdůrazňuje, že je důležité zohlednit význam, který má zvyk pro jeho současné nositele, a naslouchat samotné komunitě.
K tématu vznikly i veřejné petice. K 22. říjnu 2026 měla petice podporující hody s kačerem 1 974 podpisů, zatímco petice za hody bez živého kačera jich měla 8 042.