Stromy zmírňují dopady změn klimatu. Měly by být i na polích, říká expert
Stromy mají v krajině mnohem důležitější roli, než se může na první pohled zdát. Nejde jen o estetický prvek, ale o zásadní součást fungování přírody. Pomáhají zadržovat vodu v půdě, ochlazují okolí během horkých dnů a chrání půdu před erozí. V době klimatických změn a stále častějších období sucha jsou důležitou součástí ochrany přírody i každodenního života.
„Prvotní role zeleně je přeměňovat sluneční energii na další růst a produkci. Zároveň udržuje stabilitu mikroklimatu a ovlivňuje fungování krajiny i života na planetě,“ vysvětluje Radim Kotrba (53), který působí na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a zároveň se věnuje ochraně přírody v neziskových organizacích. Sám také provozuje farmu nedaleko Kutné hory a pečuje o krajinu.
Podle něj mají stromy zásadní vliv například na klima, koloběh vody nebo proudění vzduchu v krajině. „Fungují jako větrolamy proti větrné erozi a zároveň snižují pocitovou teplotu. Dřeviny navíc pomáhají udržovat vodu v krajině,“ dodává.
Řešení klimatických změn
V souvislosti s klimatickou změnou se mluví o různých technologických řešeních, která by měla pomoci s ochlazováním planety. Vznikají projekty zaměřené na zachytávání oxidu uhličitého nebo návrhy systémů, které mají snižovat globální teplotu pomocí technických zásahů do atmosféry. Odborníci zároveň upozorňují, že vedle těchto technologií existuje i přirozené a dlouhodobě ověřené řešení: zdravá krajina se stromy.
„Lidé roli stromů a zeleně začali chápat až teď,“ upozorňuje Kotrba. Podle něj se v posledních letech více řeší také obnova systémů na zadržování vody v krajině a návrat zeleně do míst, odkud v minulosti zmizela.
Stromy pohlcují oxid uhličitý a ukládají ho ve své biomase, čímž pomáhají snižovat jeho množství v atmosféře. Zároveň ochlazují své okolí prostřednictvím stínu a odpařování vody z listů, což může v horkých dnech výrazně snižovat teplotu v jejich blízkosti. Ve městech tak mohou zmírňovat efekt tepelných ostrovů, kdy je zastavěné území výrazně teplejší než okolní krajina. Již výše popsanou roli mají i ve volné krajině.
Návrat dřevin do krajiny
Přestože význam stromů roste, v některých oblastech jich ubývá. Důvodem bývá rozšiřování zástavby, intenzivní zemědělské hospodaření nebo kácení kvůli projektům v infrastruktuře. Kotrba upozorňuje, že dřeviny byly historicky součástí nejen lesů, ale i zemědělské krajiny. „Jenže z polí se zeleň postupně vytratila, přitom právě tam měla důležitou funkci,“ zdůrazňuje.
Odborníci v zemědělství se shodují, že je krajina bez dostatečného množství stromů zranitelnější. Rychleji se přehřívá, hůře zadržuje vodu a dochází v ní častěji k erozi. To má následně dopady nejen na přírodu, ale i na výnosy v zemědělství a kvalitu života lidí.
„Tkáně stromů obsahují organismy, které s nimi žijí v symbióze. Dřeviny dodávají do půdy organické látky přes opadané listí a je na ně navázaný další život,“ vysvětluje Kotrba. Podle něj lidé často přírodní procesy narušují nadměrnou chemizací. „Když přírodní procesy nefungují správně, odráží se to nakonec i na našem zdraví,“ dodává.
Řešením může být systematická výsadba stromů, obnova alejí, remízků v polích a celkové posilování zeleně v krajině i ve městech. Nejde přitom jen o hezčí prostředí, ale o praktické opatření, které má vliv na stabilitu celého ekosystému.
„Musíme navracet dřeviny do krajiny, aby fungoval zdravý vodní režim, kvalitní půda a také tolik neubýval hmyz,“ říká Kotrba. Podle něj i dalších odborníků je výsadba stromů jednou z nejjednodušších a zároveň nejúčinnějších forem adaptace na klimatickou změnu.