Hip hop to byla láska na první poslech
Jak jste se dostal k hip hopu? Za totalitního režimu asi moc rapových skladeb k sehnání nebylo že?
Psal se rok 1988, mě bylo 8 let a ségra chodila s týpkem, kterému fotr pašoval desky ze západu, takže věci jako Public Enemy, Run DMC a další byli moje první hip hopové věci, které jsem slyšel.
Co vás přimělo k tomu, začít se hip hopu věnovat?
Hip hop to byla láska na první poslech a ségry přítel jel s klukama beat box (napodobování hudebních nástrojů pomocí úst., pozn. aut.) a naučil mě první beaty na hubu. No a představte si, jak za totáče posloucháte něco, co tady skoro nikdo nezná a jak osmiletý kluk prská a všichni jsou z toho v háji.
Jaké byly začátky vašich vystoupení, jak se zrodila kapela Bow Wave?
Kapela se dávala dohromady daleko dřív, než jsme se s Emsou(druhý zpěvák kapely, pozn. aut.) poprvé sešli nad prvním textem a dávali něco dohromady. Kluci už hráli asi od roku 95 takovou acid jazz trip hop směs dohromady a ještě než jsme se s klukama potkali, tak vydali 3 demáče (demo cd, poznámka autora).
Jaké tady byly začátky dvojice Emsa a Blayin?
S Emsou jsme někdy v 99 pořád plkali o tom, jaké by to bylo, kdybychom dali něco dohromady s tím, že první kdo to nakopl, byl Emsa, který přinesl 3 texty, který jsme si rozdělili a poupravili tak, že jsme nakonec první a zároveň poslední koncert zajeli na akci na filmovém festivalu v Karlových Varech na nějaké podklady od DJ, kterého jsme vůbec neznali a vzali si prostě mikrofony a zajeli to tam. Jmenovali jsme se Tichá voda a byl to velký úspěch.
Takový, že zanedlouho po vašem prvním vystoupení už jste byly členy kapely?
Kapela se dala dohromady asi měsíc po téhle akci. Kluci hledali nový vokál, protože jim odjížděla zpěvačka do Ameriky a my s Emsou jsme šli tenkrát na pivko do W (undergroundový klub v Karlových Varech) a tam dělal tenkrát Jéňa (klávesák z Bow Wave, pozn. aut.) za barem a pouštěl dobrý věci, do kterých jsme pak po nějakých pivech a paňácích s Emsou rapovali až do rána bílého – Jeňa to slyšel a zeptal se nás, jestli bychom nechtěli přijít na zkoušku a slovo dalo slovo a my jsme přišli, zkusili to a za 3 týdny měli první koncert.
Začalo se dařit, koncerty přibývaly, přišlo první demo a nakonec cd vydané pod hlavičkou Monitoru EMI. Jak se kluci, jež začnou dělat hudbu pro radost, dostanou až k natočení cd u nahrávací společnosti?
Když jsme se dali dohromady s klukama já s Emsou, tak asi po půl roce jsme udělali demáč. Bylo to u známého, který byl tak hodný a strávil s námi víkend ve svém studiu úplně zadarmo. Po dalším půlroce jsme poprvé hráli na Hip hop kempu a tam nás po koncertě oslovili kluci z Bbaráku (hip hopový časopis, pozn. aut.), že se jim to líbí a jestli bychom nechtěli něco natočit. Demáč už byl hotový, takže jsme se jenom dohodli na obalu a názvu SAMIZDAT a cd vyšlo jako příloha ke stejnojmennému časopisu. Potom jsme u Monitoru nahráli cd s s názvem Emigrant a následoval Spotřebič.
Někdo si může myslet, že, když se jezdí po koncertech a natáčí cd tak to musí být skvělá zábava. Jak je to ve skutečnosti?
Jsme amatéři a muzika nás neživý tzn., že to není pořád jenom ,,prdel‘‘ – přes týden v práci a víkendy hraní. Svého volna si moc neužijeme, každopádně nás to pořád baví, a když už nám to leze na bednu, tak si dáme free a vypustíme.
Podařilo se vám hraním vydělat peníze nebo jde spíš hlavně o tu zábavu?
Něco z toho je, ale jde hlavně o to, že je to náš koníček. Je nás 7 + zvukař a náklady na dopravu – dohromady nula, nic.
Sedm? To je docela velký počet, kdo všechno je v kapele?
V kapele jsem já a Emsa (rap), Jéňa (klávesy), Chochy (baskytara), Pejsek (kytara), Kotva (bicí) a DJ Bouler.
Kromě koncertů po klubech jste vystupovali i na mnoha festivalech, které události, na níž jste hráli, si nejvíce ceníte?
Určitě se mi moc líbí slovenská Pohoda – výborný festival, na kterém každoročně najdete několik pecek. Není to festival o jednom hlavním tahounovi a „zbytek utek“.
Kdo, nebo co vás inspirovalo k napsání vaší nejúspěšnější písně Boreczech, která se objevila v rádiích i na televizních obrazovkách.?
Řekl bych spíš komerčně nejúspěšnější, každopádně to je spíš otázka na Emsu, který přišel s první slokou a refrénem, já sem to okořenil s mista big in da czech a druhou slokou a bylo. Podle mě se každý v životě setkal s nějakým tím borečkem a právě proto to oslovilo tolik lidí – myslím si, že Emsu inspiroval právě někdo takový.
Tato skladba je z alba Spotřebič, myslíte, že by si více skladeb zasloužilo podobnou pozornost jako Boreczech?
Osobně neřeším, jestli se něco dostane do komerčních rádií nebo televizních pořadů. Beru to tak, že se to dostane do daleko větší masy, než když se to hraje jenom na Rádiu 1. Určitě tam jsou další 3 songy, které by si to zasloužili, ale není to pro mě priorita a neřeším to.
Jak jste si užíval natáčení videoklipu? Přesunout s podia před kameru to je zase úplně jiná role?
Mně povídej. Je to úplně něco jiného, ale patří to k tomu, takže to bereš jako něco nového a když se to povede, tak to stojí za to.
Jak dlouho trvá natočit videoklip?
Boreczech se točil asi 5 hodin, ale určitě záleží na tom, kolik má kapela peněz a času, a taky kdo klip dělá.
Kolik lidí na natáčení pracovalo?
Kapela a 3 kluci ze Slovenska, kteří to celé dali dohromady.
Co v současnosti děláte, připravujete nové album?
Teď máme pauzu, takže si všichni vychutnáváme volna, pohody a věcí, na které nebyl čas.
Je nějaká šance, že Bow Wave ještě někdy uvidíme na podiu nebo uslyšíme v rádiu?
Každopádně! Až přijde správný čas, tak se vrátíme.