Dobročinnost jako výhoda. Sociálním podnikům se v gastronomii daří díky lidskému přístupu
I když se to může zdát paradoxní, menší důraz na zisk a větší podpora personálu může být v silně konkurenčním gastronomickém prostředí výhodou. Dokazují to integrační sociální podniky, kterým jejich specifický přístup pomáhá udržet si jak zaměstnance, tak zákazníky.
Zdravá jídelna Envira v pražské Hostivaři není běžný komerční provoz. Pracují v ní převážně lidé s psychickým handicapem, a to má svá specifika. „Činnost je ovlivněná tím, že jeden den ten konkrétní člověk zvládne více práce, ale druhý den zase méně,“ vysvětluje zástupkyně provozu jídelny Petra Vosáhlová. Obecně platí, že bez sociálních podniků by znevýhodnění lidé vhodné pracovní uplatnění hledali jen obtížně. „Umožňuje jim to udržovat a dále rozvíjet jejich schopnosti a vést běžný pracovní život se vším, co k němu patří,“ říká komunikační zástupce kaváren Bílá vrána v Praze Daniyar Sabitov.
Právě gastronomické provozy jako Zdravá jídelna Envira a Bílá vrána jsou jednou z obvyklých forem sociálních podniků (ISP). Od kaváren přes bistra po cateringové firmy jich v tomto oboru nalezneme v České republice zhruba sto.
Česká gastronomie zažívá propad
Podle průzkumu agentury Perfect Crowd z loňského roku bojují komerční restaurace v Česku zejména s nedostatkem personálu, komplikací je i celkový nárůst provozních nákladů. Podle expertů na lidské zdroje souvisí menší zájem o práci v gastronomii s fyzickou i psychickou náročností oboru. „Mladá generace se gastronomii obloukem vyhýbá, protože v ní nevidí životní rovnováhu ani férové ohodnocení,“ uvedl pro server iDnes.cz ředitel marketingu a náboru společnosti ManpowerGroup Jiří Halbrštát.
Ani ISP rozhodně nejsou vůči náročnosti oboru imunní. „Za skoro 20 let, kdy ve Zdravé jídelně pracuji, se u nás vystřídala spousta klientů, kteří měli zájem dělat cokoliv. Ale jak začala práce přibývat, tak odcházeli, protože to na ně bylo moc,“ říká Vosáhlová.
Udržitelnost spočívá v lidskosti
Sociálním podnikům v gastronomii pomáhá hlavně to, že nejsou klasickým provozem zaměřeným na zisk. Jejich cílem je především integrace znevýhodněných lidí, na což jim stát při splnění přísných podmínek finančně přispívá. To jim pak umožňuje zmírnit negativní dopad na zaměstnance a mít méně náročný přístup, na což v komerčním sektoru není prostor.
„Práci organizujeme tak, aby zaměstnanci dostávali úkoly, které zvládnou, at´ už samostatně nebo s podporou kolegy bez znevýhodnění,“ vysvětluje Sabitov k provozu Bílé vrány. ISP můžou navíc nastavit každému zaměstnanci pracovní úvazek podle jeho potřeb a poskytnout mu podporu i s osobními problémy. „Momentálně jsme se dostali do stádia, že máme dlouhodobé zaměstnance, kteří jsou u nás snad spokojeni, i proto, že jim rádi vyjdeme vstříc a pomůžeme i se soukromými starostmi,“ popisuje Vosáhlová to, co personál drží v ve Zdravé jídelně Envira.
Vosáhlová potvrzuje, že jídelna je i výdělečná. Dobročinný prvek podnikání pak považuje za jeden z důvodů: „Podle návštěvnosti a množství zákazníků sám personál vidí, že se k nám někteří zákazníci rádi často vrací i proto, že vidí v naší práci větší smysl.“
