Důvodů, proč mladí nechodí volit, je několik. „Potřebují důvěryhodné kandidáty,“ tvrdí politolog
V posledních letech vzrostl zájem generace Z o politiku. Zásluhu na tom mají projekty, zejména na sociálních sítích, které se snaží šířit povědomí o politice. Přiblížit se jim snaží i větší počet mladých kandidátů jednotlivých stran. Přesto většina osob z uvedené generace k urnám nedorazí.
Účast ve volbách se liší podle jejich typu. Největší vlna lidí se dostavila k loňským sněmovním, kdy přišlo 66 % zástupců věkové skupiny do 30 let. Vyplývá to z povolební studie výzkumné organizace STEM. Naopak nejnižší účast bývá u senátních. „Nejméně lidí chodí k evropským a senátním volbám. Komunální jsou někde uprostřed mezi prezidentskými a sněmovními,“ potvrzuje politolog a analytik společnosti Ipsos Michal Kormaňák.
Bariéry vyšší volební účasti
Podle experta je hlavním důvodem, proč zástupci generace Z nechodí volit, skepse vůči nabízeným kandidátům. „Potřebují lidi, které znají a kterým důvěřují, což není případ jenom mladých, ale týká se to většiny lidí. Mají pocit, že když pro někoho budou hlasovat, tak se stejně nic nezmění.“ Další příčinou je nedostatečná srozumitelnost politických témat. Podle výzkumu společnosti Ipsos z minulého roku až 62 % mladých lidí uvádí, že současní politici je vysvětlují nesrozumitelně.
Devatenáctileté studentce Agátě Kredbové, která studuje právo na Univerzitě Karlově, vadí planá předvolební hesla. „Štvou mě politici, kteří jen slibují a pak dělají opak. Jejich výsledky neodpovídají tomu, co před volbami plánovali udělat.“
V neposlední řadě mladí cítí, že jejich hlas nezmění nic zásadního, co ovlivňuje jejich životy. „Jsou mnohem aktivističtější než střední generace, takže oni opravdu vyžadují to, aby byly hybatelné změny. A pokud to ve volbách necítí, tak k nim nejdou. Ztrácí víru v to, že mohou opravdu něco ovlivnit,“ uvádí Kormaňák.
Jednadvacetiletému Marku Witczakovi pro změnu vadí rostoucí polarizace politického prostředí a nedostatek konstruktivní debaty mezi politiky. „Nedokážou vést kultivované rozhovory, když mají rozdílné názory. Čekám, že budou plnit své programy, ale místo toho vidíme jenom házení špíny jeden na druhého,“ přibližuje student politologie Univerzity Karlovy.
Klíčová je komunikace
Na cestu, jak lépe komunikovat s mladými, upozorňuje také projekt Nezájem, který vznikl před letošními komunálními volbami. Jeho cílem je představit mladé kandidáty a přizpůsobit jim styl komunikace. „Snažíme se mluvit neformálně a uvolněně, jako když člověk hovoří se svým kamarádem nebo příbuzným. Nepoužíváme prázdné fráze a klišé, spíš naopak si z toho děláme legraci. Zároveň ale máme vysoké nároky ohledně nestrannosti a především kvality informací, které dáváme ven,“ nastiňuje jeden ze zakladatelů projektu Patrik Michálek.
Volební účast mladých lidí mají ve svých rukou podle Kormaňáka samotná politická hnutí. Pokud budou řešit jejich problémy a podnikat konkrétní kroky, tak volební účast poroste. „V první řadě potřebují důvěryhodné kandidáty. A potom to, že za politickými stranami uvidí splněné předvolební sliby,“ doplňuje Kormaňák.
U loňských sněmovních voleb byl také zvolen rekordní počet politiků do 30 let. Svůj mandát získalo dvanáct takových kandidátů, což je čtyřnásobně větší číslo než v roce 2021. Podle politologa se to ale nevztahuje na všechna hlasování, protože každá mají svá specifika. „Vloni sice pomohla nová generace politiků, ale myslím si, že například u komunálních voleb to takhle nefunguje, protože systém je tam dost nepropustný,“ uzavírá Kormaňák.