Rostoucí náklady na bydlení nutí studenty balancovat mezi soukromím a přijatelnou cenou
Na jaře začíná období, kdy studenti otevírají otázku bydlení pro další školní rok. Jelikož si většina nemůže dovolit koupi bytu, musí situaci řešit jinak. Ti, kteří nezůstávají u rodičů, se stěhují na kolej, do podnájmu nebo spolubydlení.
Studenti mají více možností bydlení než kdy dříve – od tradičních kolejí přes sdílené byty až po moderní formy co-livingu. Přesto je někdy náročné kvalitní ubytování sehnat. Klíčovým faktorem při jejich rozhodování bývá nejčastěji kombinace ceny, lokality a míry soukromí.
„Nejčastější volbou studujících jsou dnes sdílené byty. Nabízí kompromis mezi cenou a komfortem, což z nich dělá dlouhodobě nejefektivnější variantu bydlení,“ vysvětluje realitní makléř Pavel Pekárek z Pekárek reality. V posledních letech je podle něj patrný trend odlivu studentů z kolejí do soukromého bydlení, ale vysoké nájmy jej stále výrazně korigují. „Koleje zůstávají důležitou a často nezbytnou alternativou,” dodává.
Nejlevněji vychází koleje
Většina státních vysokých škol nabízí svým studentům ubytování na kolejích. Jejich kvalita i dostupnost se však liší. Nechvalně známé jsou například na Strahově. Nízké ceny pokojů, které se pohybují kolem 6 000 korun měsíčně, mají vliv na komfort. „Ze Strahova jsem se přestěhoval, protože za mě to byla deprese, špína a hnus,“ sdílí bývalý student Českého vysokého učení technického (ČVUT), David Mrázek.
Úplně jinou zkušenost má studentka brněnské Masarykovy univerzity Eva Poustková. „Mám nejlevnější možnost bydlení, tedy čtyřlůžkový apartmán, na Vinařských kolejích, ale za mě je to stejně dost luxusní,“ chválí ubytování. Sama uvádí, že získat nejlepší místo byl „klikací“ souboj, ve kterém hrálo roli dobré internetové připojení. „Nemyslím si, že by byl velký problém s obecným nedostatkem pokojů, chybí spíše dostatečně dobré,” doplňuje Eva.
Velkou roli v bydlení na kolejích hraje soukromí. „Málokdy se sejdeme všechny čtyři holky doma, takže problémy s nedostatkem osobního prostoru určitě nemáme,“ svěřuje se Eva. Většina studentů se shoduje, že je důležité narazit na dobré spolubydlící. „Bydlel jsem s klukem, který byl naprosto neohleduplný. Hrál hry na počítači až do pěti do rána, nemohl jsem se tam pořádně vyspat,“ říká pražský student Václav Klimeš. „Myslím, že koleje jsou primárně o lidech, které má člověk kolem sebe,“ dodává.
Za komfort se připlácí
Další možností je podnájem, který je ideální pro studující preferující soukromí a flexibilitu. Jedná se však o jednu z dražších variant. Průměrná cena za měsíční pronájem bytu v Praze je 451 korun na jeden metr čtvereční. Podle webu realitymix.cz byl ale ještě před rokem průměr o 14 korun menší. Číselný vzestup zasáhl všechna krajská města kromě Jihlavy, kde se pronájem snížil o 17,6 %. Studenti musí s rostoucí cenou bytů obvykle zvýšit také své příjmy. „Přestoupil jsem na jednodušší školu, dokážu chodit do práce, a tak utáhneme byt ve dvou v pohodě,“ komentuje David, který se přestěhoval do sdíleného bytu z kolejí.
Moderní formou bydlení je také co-living. Jde o soukromý pokoj, přičemž všechny ostatní prostory jsou společné. Mezi ně patří například coworkingové zóny, studovny nebo fitness. „Hlavní funkcí co-livingu je propojování podobně smýšlejících lidí,“ říká Barbora Nosková, ředitelka Bro-coli, firmy nabízející tento typ ubytování v Praze a poukazuje, že sem nejčastěji přicházejí zahraniční studenti. Cena tohoto ubytování se neodvíjí od spotřeby energií, jak bývá běžné u klasických nájmů. Je nastavena jako pevná měsíční částka „all-inclusive“, která se pohybuje okolo 10 až 20 tisíc. Závisí na velikosti pokoje a na počtu spolubydlících.
Autoři článku: Tomáš Vondra, Kateřina Stajnerová