Být úspěšný není povinnost, je to jen tlak ze sociálních sítí
Pokud ve dvaceti letech nemáme firmu, která má milionové obraty, tak jsme selhali. Jestliže nechodíme s Miss World, s níž každý půlrok jezdíme na Bali, tak jsme v životě prohráli. A už vůbec není možné, abychom bydleli u rodičů a do školy jezdili oprýskanou Fabií. Nebo je to všechno jen přehnaný obraz sociálních sítí, který nám nastavují ti, co se prezentují jako nejúspěšnější.
Pokaždé, když otevřeme sociální sítě, vyskočí na nás nějaký influencer, který si zrovna užívá v luxusním apartmánu na druhém konci světa. A v nás už jen pohled na ten příspěvek vyvolává pocit nedostatečnosti. Jsme ve stejném věku jako on, ale místo na pláži, ležíme na pohovce a koukáme na Love Island, kde jsou další přehnaně krásní lidé. Točíme se v začarovaném kruhu, protože úspěšný život jiných na nás číhá na každém rohu.
Potýkáme se s tlakem na úspěch každý jeden den. Ale je důležitě si uvědomit, že na sociálních sítích nevidíme vše tak, jak to doopravdy je. Někdo se tváří jako úspěšný, ale ve skutečnosti si vzal půjčku na dovolenou, aby to jen vypadalo, že se má dobře. Nebo pokud už na někoho úctyhodného narazíme, tak za tím nevidíme práci a píli, ale jen to finální pozlátko někde na Instagramu.
Je tak dobré pochopit, že algoritmus nám servíruje věci, které jsou esteticky lahodící pro naše oko. Samozřejmě nejde o starou chatu u babičky, nýbrž nablýskaný apartmán v Dubaji. K podobnému luxusu se ale dostane jen vybrané procento lidí. Jenže právě tohle malé procento nám algoritmy každý den servírují do našich feedů, jako by to byla norma.
Máme pak zkreslené představy o úspěchu. Ve skutečnosti pod tím pojmem vnímáme každý něco jiného. Pro někoho to může být opravdu to nablýskané sportovní auto, pro někoho jiného je to ale založení št´astné rodiny. A že má instagramově úspěšný život někdo jiný, neznamená, že my jsme neuspěli.