Nová vesmírná mise povede za tajemstvím padajících hvězd
K nejintenzivnějším meteorickým rojům ve vesmíru patří Geminidy: každý rok v prosinci zaplní na několik nocí oblohu stovkami jasných těles. Připravovaná japonská mise DESTINY+ se chce vydat k jejich mateřské planetce 3200 Phaethon, aby pomohla odhalit, jak záhadné roje vznikají. Na výzkumu se podílejí i čeští vědci.
Meteorický roj Geminidy každoročně mění zimní oblohu v ohňostroj padajících hvězd. Zdánlivě vylétají ze souhvězdí Blíženců, podle kterého také mají své jméno. V noci, kdy je roj nejvíce aktivní, letos to bude ze 13. na 14. prosince, může nabídnout až 150 meteorů za hodinu. „Jde o první roj, jehož mateřské těleso je planetka, zatímco většina rojů vzniká z komet,“ vysvětluje astrofyzik Tomáš Henych, který působí v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Kromě toho jsou Geminidy známé svými jasnými, často nazelenalými záblesky a velkým počtem bolidů, tedy meteorů, které mohou na obloze zářit dokonce více než Venuše.
Mezi kometou a asteroidem
Mateřským tělesem Geminid je planetka pohybující se v blízkosti Země pojmenovaná 3200 Phaethon. Je zvláštní tím, že se chová trochu jako kometa, ačkoliv jí není. Když se přiblíží ke Slunci, její povrch se rozpálí až na 730 stupňů Celsia. V takových podmínkách se z povrchu uvolňuje sodík a drobné množství prachu, což způsobuje její zjasnění.
„Phaethon se pravidelně stává jasnějším při průchodu perihelem, tedy místem na dráze, kdy je nejblíže Slunci. Tehdy se z něj uvolňuje množství sodíku,“ popisuje jev Henych. Protože Phaethon spojuje rysy komety a asteroidu, astronomové ji považují za mezistupeň mezi oběma typy těles.
Plánování mise a výzkum roje
Podrobnější pohled na chování Geminid přinesla nedávno dokončená studie, která se zaměřila na jejich pozorování pomocí Evropské bolidové sítě, systému automatických stanic, jež sledují oblohu a zaznamenávají průlety meteorů, a speciálních videokamer. „Modelovali jsme nejen jasné bolidy, ale i slabší meteory. Výzkum ukázal, že klíčovou roli při jejich rozpadu hraje tepelné napětí,“ říká Tomáš Henych. Meteory se začnou rozpadat už ve výškách mezi 109 a 116 kilometry nad Zemí, kde je atmosféra ještě velmi řídká. Teprve poté začnou zářit a vytvářet známé světelné stopy.
Další velký krok v poznávání Phaethonu a roje Geminidy přijde díky připravované japonské misi DESTINY+. Ta má startovat v roce 2028 a proletí kolem planetky ve vzdálenosti zhruba 500 kilometrů. Sonda ponese detektor prachových částic a dvě kamery, které mají zachytit detailní snímky povrchu planetky. „Zaměřená bude především na prach v meziplanetárním prostoru a jeho roli ve vzniku života na Zemi,“ vysvětluje astrofyzik Henych.
Phaethonu a hmoty, která z něj vychází a tvoří Geminidy se dlouhodobě věnují i týmy z Astronomického ústavu AV ČR a Astronomického ústavu Univerzity Karlovy. Sledují její složení, rozpad a chování v prostoru. I když s se čeští astronomové japonské mise přímo účastnit nebudou, právě výsledky jejich výzkumu jsou důležité pro její plánování a očekávaný vědecký přínos.