Zadejte hledaný název
Nedostatek denního světla způsobuje únavu. Zdroj: profimedia.cz

Když mizí slunce, klesá energie a roste touha po vitamínech

V těchto dnech je nejvíce znát, jak krátké jsou dny za světla. Odborníci se shodují, že méně svitu výrazně ovlivňuje energii, náladu i výkon. Lidé tráví většinu času uvnitř pod umělým osvětlením, což narušuje jejich biologické rytmy. Krátké a tmavé dny pak vedou k únavě, slabší motivaci a pomalejšímu myšlení. A to nejen v Česku, ale třeba i na Britských ostrovech, kde je světla ještě méně.

Dopady zimního nedostatku světla pocit´uje i jednadvacetiletá studentka Univerzity Karlovy Anna Francová. „Ve spojitosti s poklesem energie vnímám i nižší produktivitu a fakt, že se musím k učení a každodenním úkolům více nutit. Oproti letnímu semestru, kdy mi i příprava na zkoušky jde podstatně snáz. Situaci řeším doplněním vitamínů, s důrazem na vitamín D. Vědomě trávím čas venku na denním světle, což mi pomáhá cítit se lépe,“ říká.

Psycholožka Nina Kotúčková vysvětluje, že nedostatek světla ovlivňuje náladu i biologické hodiny. „Mozek produkuje méně serotoninu, který podporuje pocit pozitivní nálady. Současně roste tvorba melatoninu, který navozuje ospalost. Biologické hodiny jsou velmi citlivé na světlo, a když ho máme dlouhodobě málo, denní rytmus se rozladí. Výsledkem je únava, menší motivace a zpomalené myšlení,“ popisuje Kotúčková. 

Doktorka Jana Kopřivová, která se v Národním ústavu duševního zdraví zabývá spánkovou medicínou, zdůrazňuje význam vnitřních biologických hodin. „Pravidelnost cirkadiánních rytmů a kvalitní spánek jsou významné pro tělesné i duševní zdraví. Tento systém funguje na principu vnitřních hodin, které se řídí zejména světlem. Jeho nedostatek nebo nepravidelnost může vést k narušení rytmu, zvýšené denní spavosti a zhoršení psychické pohody,“ cituje Kopřivovou web ústavu.

Zimní období ovlivňuje také pracovní výkon pětačtyřicetileté Moniky Romanové, která je zaměstnaná jako administrativní pracovnice v jedné papírně. Když přichází v zimním období do práce, je často tma, a i když jsou zde kanceláře dobře osvětlené, energie Romanové klesá. „Často si musím dělat krátké přestávky nebo více pít kávu, abych zvládla úkoly, které by mi jinak zabraly méně času,“ vysvětluje.

V Irsku, kde studuje dvaadvacetiletý Jáchym Veselý na University of Galway, je situace horší. Tamní nízké množství denního světla jej donutilo začít brát vitamin D a rybí tuk, aby mohl zvládat každodenní aktivity. „Tyto doplňky stravy jsou tam běžné a univerzita nám je doporučila,“ líčí Veselý.

Podle Kotúčkové mohou často stačit pozorování vlastního těla a menší změny denního režimu k tomu, aby se dopady zimního nedostatku světla zmírnily. „Pokud únava a špatná nálada přetrvávají týdny, je vhodné obrátit se na odborníka,“ uzavírá Kotúčková. 

(Text byl vytvořen ve spolupráci s Karolínou Janou Čejdovou.)


Vlastimil Růžička
Jsem student třetího ročníku a v redakci Generace20 jsem prvním rokem. Ve volném čase se věnuji hip-hopu, pasu krávy a pracuji na stavbě. Mým snem je být alespoň tak dobrý, jako náš šéfredaktor Marek Fátor.
Další články autora