Časté sledování seriálu spočívá podle psycholožky v přebytku volného času
Někteří studenti dokáží sledováním seriálu trávit celé hodiny. Čas, který by normálně využili pro studium nebo posezení s přáteli, tak věnují raději fiktivním příběhům. „Je to forma relaxace. Není však možné trávit takto každý den pět hodin vkuse,“ vysvětluje psycholožka Ludmila Kotoučková. Důsledkem toho je prý upadající zájem o četbu, protože konzumace hraného děje je pro mládež mnohem pohodlnější.
Tomáš Horák (19) je fanoušek seriálu Vikingové. A i jemu se stává, že ztratí pojem o čase. „Jakmile nějaký díl skončí těsně před jeho vyvrcholením, je jasné, že se divák na ten následující hned podívá. Často si říkám, že už půjdu spát, ale kvůli tomu konci prostě nemůžu,“ vysvětluje a dodává, že jakmile ho děj zaujme, vydrží u něj déle než tři hodiny denně. Dodává ale, že školu by kvůli sledování pořadů nikdy nezanedbal.
Prevence je brigáda
Seriály jsou lehce dostupné a lze je po neomezenou dobu sledovat na internetu. Alespoň v tom vidí Kotoučková riziko. Ta kromě jiného upozorňuje na problém v nadbytku volného času: „Když mají studenti smysluplnou náplň dne, jako je sport nebo brigáda, nemají pro takové věci tolik prostoru.“ Mladí, kteří často sledují různé příběhy, například v televizi, mají podle ní tendenci zanedbávat své povinnost. Ty se pak hromadí a vzniká stres.
Jedním z takových případů je i studentka Vlasta Barnová (21), která nepřetržitě sledovala seriál Doktorka z Dixie. Na ten narazila v okamžiku, kdy už byl kompletní, a tak mohla bez přestání sledovat všech sedmdesát šest dílů po čtyřiceti minutách. „Kdybych nemusela chodit do školy, jíst a spát, sledovala bych ho celý den,“ přiznává. Do děje se někdy dokázala vžít natolik, až se stal jejím paralelním světem, ve kterém mohla úplně „vypnout“. V tu dobu nechodila ven s přáteli a zanedbávala i školu. Výsledkem nakonec bylo opakování ročníku.
Problém mladé generace
Jedním z faktorů, které sledovanost podporují, je podle Kotoučkové vidina bezstarostného života: „Mladí lidé nechtějí řešit problémy a uvnitř příběhu starosti mizí. Proto jim seriálové prostředí tolik vyhovuje. To samé platí u počítačových her.“ Dále dodává, že čas strávený u televize ovlivňuje i současná konzumní doba. Je to tedy problém celé mladší generace. Zatímco před dvaceti lety neměli diváci možnost zhlédnout více dílů najednou, dnes si je mohou neomezeně pouštět na internetu. Řešením by podle ní mohlo být například zpoplatnění serverů, na kterých se seriály vyskytují.
Podle Kotoučkové jsou nezdravé i takzvané „noční seriálové maratóny“, kdy studenti často nastavují potřebný spánek. Jeho nedostatek má pak neblahý vliv na jejich imunitu a celkovou životosprávu. Do této skupiny patří i Irena Musilová (22). „Na Živé mrtvé často koukám až do rána, mám pak docela velký problém se vstáváním do školy,“ přiznává. Nedokáže totiž usnout dříve, než se napínavý děj rozuzlí. Důležitou roli hraje podle psycholožky hlavně vůle a svědomitost člověka. Pokud budou mladí smysluplně hospodařit se svým časem a věnovat se koníčkům, jeden nebo dva díly zhlédnutého seriálu pak nebudou problém.
