WhatsApp zaplavily podvodné zprávy. Lákají hlasování v soutěži
Žádost o rychlou podporu v dětské soutěži nebo prosba od „známého“, který potřebuje pomoci. Podvodná sdělení se prostřednictvím aplikace WhatsApp, kterou zřizuje společnost Meta Platforms, šíří i mezi českými uživateli. Kladou důraz především na důvěru, emoce a rychlou reakci uživatele.
Podle oficiálních informací zveřejněných v Centru nápovědy WhatsApp mohou uživatele aplikace kontaktovat všichni, kdo mají jejich telefonní číslo. A to bez ohledu na to, zda je mají uložené v kontaktech. V aplikaci tak často dochází k pokusům o vylákání osobních či finančních údajů nebo šíření dezinformací.
Podvod může postihnout kohokoliv. „Přišla mi na WhatsApp zpráva od kamarádky, at´ hlasuji pro dceru její známé v anketě dětské tanečnice. Hlavní cenou bylo stipendium na výběrové škole. Chtěla jsem pomoci, tak jsem hlasovala,“ popisuje svou zkušenost Lucie Martincová. Právě kliknutím na odkaz ale umožnila útočníkům přístup ke svým informacím a kontaktům.
Jeden klik a zpráva putuje dál
Podobné podvody se často šíří řetězově. Prostřednictvím napadených účtů se automaticky rozesílají dalším kontaktům. „V tu samou chvíli, kdy jsem na odkaz klikla se automaticky z mého účtu odeslala stejná zpráva všem mým kontaktům,“ říká. Podvod se tak dál šířil jejím jménem. „Po této zkušenosti jsem si raději nastavila dvoufázové ověření,“ dodává.
Právě vydávání se za osobu z blízkého okolí patří mezi časté podvodné taktiky. Útočníci se mohou tvářit jako přátelé nebo rodinní příslušníci s cílem získat důvěru a následně vylákat citlivé údaje. Navíc se mohou pokusit získat přístup k dalším informacím, například k soukromým zprávám nebo sdíleným souborům, které mohou zneužít k dalšímu phisingu (phising je forma kybernetického podvodu, při kterém útočníci předstírají, že jsou např. důvěryhodné instituce, aby z uživatelů vylákali citlivé údaje, pozn. red.) například v bankovnictví. Získané kontakty mohou útočníci využít k dalšímu šíření podvodu. Zprávy od známých lidí totiž často působí důvěryhodněji než běžný spam.
Naléhavost jako nástroj podvodu
Tereza Kráčmarová, ředitelka neziskové organizace Fakescape, která se zabývá mediální gramotností, upozorňuje, že klíčovým znakem podvodných zpráv je práce s lidskými pocity. „Často je tam silný emoční podkres, urgence, vyvolání strachu nebo nejistoty. Není to obyčejné sdělení, ale zpráva, která v člověku vyvolá silnou reakci a nutí ho jednat. At´ už přeposlat zprávu dál, nebo kliknout na odkaz, na který by za běžných okolností neklikl,“ vysvětluje.
Právě zmíněné hlasování v soutěži je jedním z nejčastějších případů. Podle Kráčmarové apel na pomoc blízkému člověku může převážit nad obezřetností. „Nikdo nechce toho druhého zklamat. Říkáme si, že třeba jednou budeme pomoc potřebovat také,“ dodává Kráčmarová.
Ohroženy jsou všechny generace
Za nejzranitelnější skupinu bývají označováni senioři, zejména kvůli nižší digitální gramotnosti. Kráčmarová však varuje před zjednodušováním. V situaci se podle ní může ocitnout člověk v jakémkoliv věku. „Každý typ podvodu funguje na někoho jiného. Není to tak, že by obětí byli pouze senioři. Na určitý typ zpráv může naletět kdokoliv, bez ohledu na věk,“ říká. U online snah sice mohou být starší lidé náchylnější, zároveň ale existují výrazné rozdíly i uvnitř této skupiny. Podle ní rozhoduje především momentální situace a emoční nastavení člověka.
Kráčmarová doporučuje na podobné zprávy nereagovat impulzivně. Uživatel by se měl nejprve v chatu zeptat na podrobnosti. „I když zprávu pošle někdo blízký, neznamená to automaticky, že je pravdivá. Je dobré se doptat, o jakou soutěž jde a odkud ten člověk zprávu má,“ říká. Pokud si uživatel není jistý, doporučuje Kráčmárová na odkaz vůbec neklikat.
