Veřejnoprávní média čelí zásadní reformě, ulice Prahy zaplnily tisíce protestujících
Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) zřejmě čekají citelné změny v modelu financování. Vláda chce zrušit koncesionářské poplatky a navázat rozpočty obou institucí přímo na státní kasu, argumentuje při tom úsporami pro občany. Kritici naopak varují před ztrátou nezávislosti a zestátněním veřejné služby. Nespokojenost části veřejnosti roste, což potvrdil i protestní pochod centrem Prahy.
Staroměstské náměstí v Praze se v úterý 5. května, krátce po půl šesté v podvečer, zbarvilo do české trikolory. Protestující drželi nad hlavou transparenty s hesly jako „Svobodná média“, „Nezávislost má cenu“ nebo údernější „Nesvobodná média = nesvobodná země“. Akci s názvem Ruce pryč od médií svolal spolek Milion chvilek pro demokracii v reakci na chystanou změnu financování veřejnoprávních médií. Demonstrovat dorazili také bubeníci či lidé v kostýmech rytířů. Za rytmického bubnování a občasného zatroubení se několikatisícový dav přesunul směrem do Celetné ulice. Cílem byla budova ČRo na Vinohradské třídě.
Krok k maďarskému scénáři
Autentické emoce a obavy veřejnosti dokládají výpovědi demonstrantů nasbírané přímo na trase průvodu. „Přišla jsem, protože se bojím. Jakmile bude televizi a rozhlas platit přímo vláda ze státního rozpočtu, stane se z nich dříve nebo později politická hlásná trouba,“ uvádí pětapadesátiletá učitelka základní školy Jana z Prahy. Podobný názor sdílejí i účastníci z řad studentů. „Nezávislá média jsou naprostým základem demokracie. Ten navrhovaný zákon je krokem k maďarskému scénáři. Pokud ztratí finanční nezávislost, ztratí i tu redakční, to je přece logické,“ vysvětluje své obavy dvaadvacetiletý student politologie Martin, který se do průvodu zapojil i se svými spolužáky.
Skandující dav cestou volal ke kolemjdoucím hesla jako „Pojďte s námi!“ nebo „Média nedáme!“ a vyzýval je, aby se připojili k obraně mediálního prostoru. Kolem sedmé hodiny večerní dorazil průvod před budovu ČRo. Tam demonstranti zanechali podpůrné vzkazy přímo pro zaměstnance a členy stávkového výboru, kteří na místě čekali.
Konec poplatků a miliardové škrty
Právě v těchto dnech se na půdě Poslanecké sněmovny odehrává politický a společenský spor. Zdrojem kontroverze je zmíněný vládní návrh ministerstva kultury, jenž počítá s radikální změnou financování veřejnoprávních médií. Současný systém stojí na výběru koncesionářských poplatků ve výši 150 Kč měsíčně za televizní vysílání a 55 Kč za rozhlas. Tento model byl historicky zaveden právě proto, aby vytvořil pomyslnou finanční bariéru mezi politickou mocí a médii veřejné služby. Nový návrh však plánuje dosavadní systém zcela opustit a financování ČT a ČRo plně převést pod státní rozpočet. Součástí plánu jsou navíc i výrazné škrty, kdy návrh ubírá veřejnoprávním médiím pro příští rok z rozpočtu celkem 1,4 miliardy korun. Z této částky by měla jedna miliarda ubýt ČT a čtyři sta milionů korun ČRo.
S návrhem na financování ze státního rozpočtu přišel ministr kultury Oto Klempíř ze strany Motoristé sobě, který jej koncem dubna představil a hájil mimo jiné i v pořadu Nedělní debata ČT. Tam argumentoval snahou ulevit českým domácnostem. „Důležitý pro nás je aspekt, že chceme občanům zjednodušit život zrušením mediální daně. Je to na základě stížností lidí. A průzkum výzkumné agentury Kantar to potvrzuje,“ uvedl s tím, že s tímto návrhem souhlasí zhruba 60 procent populace. Klempíř zároveň odmítl obavy z ohrožení svobody a zdůraznil, že zákon zavádí valorizační mechanismus pro předvídatelnost financí. „Nezávislost médií je dána odvahou jejich managementu. Jakmile management povolí a začne se ohýbat, tak je ta nezávislost ohrožena, i když máte poplatky,“ prohlásil ministr kultury.
Obavy z nárazu do zdi
„Česká televize by byla řízená vládou. To by byl samozřejmě konec její nezávislosti. Příklady vidíme v Polsku či v Maďarsku, kde je státní televize pouze nástrojem vládnoucí moci,“ zkritizoval vládní kroky novinář a reportér ČT Jan Moláček. Mediální experti se rovněž děsí naplánovaných škrtů. Snížení rozpočtu o 1,4 miliardy korun podle nich nevyhnutelně povede k omezení vlastní tvorby, hromadnému propouštění a celkovému snížení kvality zpravodajství. Jak upozornil mediální analytik Josef Šlerka, předložený zákon přímo hrozí škrty, přičemž samotná vláda podle něj tlačí změny na sílu bez širší diskuse.
Situaci kolem vládního návrhu ostře glosoval také novinář Filip Rožánek ve vysílání stanice ČRo Dvojka: „Je legitimní uvažovat o změně financování České televize a Českého rozhlasu. Tohle je ale náraz do zdi.“ Zástupci spolku Milion chvilek pro demokracii pak k riziku politizace přímo z pódia na Staroměstském náměstí prohlašovali, že občané nehodlají dopustit, aby se z České republiky stala „další země unesená lidmi s autoritářskými tendencemi“.
Co bude dál?
Občanská petice za stažení zákona a zachování nezávislého financování nasbírala podle dat spolku Milion chvilek pro demokracii již téměř 175 tisíc podpisů. Pochod byl navíc ohlášen jen jako samotný začátek plánované vlny celorepublikových akcí. Organizátoři oznámili, že na neděli 17. května připravují obdobné protestní pochody ve dvanácti krajských městech a o týden později se nespokojení občané plánují přesunout přímo před Úřad vlády ČR.
Tlak se navíc stupňuje i zevnitř samotných mediálních domů. Odborové organizace ČT i ČRo nevylučují vyhlášení stávkové pohotovosti, pokud politici nepřistoupí k širší odborné debatě. Jak se k situaci postaví samotní zákonodárci a zda se pokusí najít kompromis, nebo zákon prosadí, ukážou až nadcházející týdny. Jisté však je, že diskuse o samotné podstatě a existenci veřejnoprávních médií v Česku nebyla dlouhé roky tak vyhrocená, jako nyní.
