Příběh dvou organizovaných pankáčů
Spolupráce výtvarníka Martina Velíška s kapelou Miroslava Wanka Už jsme doma odstartovala v 80. letech skrze umění. „Když jsem viděl jeho obraz, došlo mi, že o věcech uvažujeme stejně,“ říká frontman Wanek ve snímku Rozsvit´ světlo, at´ jde vidět. V tu dobu se stal Velíšek pátým, nehrajícím členem hudební skupiny.
Snímek, který byl uveden do kin 14. prosince, popisuje cestu dvou výrazných osobností české punkové scény. „Film je především o přátelství a o tom, jak nikoho nenechat ve štychu,“ řekl v dokumentu původní producent Romek Hanzlík. V průběhu natáčení však náhle zemřel, stejně jako režisér Václav Kučera. Film proto dokončil tvůrčí tým pod novým režisérem Radimem Špačkem.
Nemám rád klasiku
Malíř Martin Velíšek se dlouho staral o vizuál desek skupiny Už jsme doma. Tvořil je ve specifickém uměleckém stylu. „Nemám rád klasiku, ale zároveň netíhnu k abstrakci. Soustředím se na detaily,“ popisuje svou tvorbu.
I to je důvod, proč je často vnímán jako organizovaný pankáč. „Přemýšlíme podobně. Bohémský život v sobě máme zakořeněný,” vysvětluje Wanek, proč jsou s Velíškem napojení.
Boj s démony
Zatímco Wanek zasvětil život plnění svých snů, Velíšek na dlouhou dobu propadl alkoholismu. S problémy mu pomohli přátelé. „Já a další kamarádi jsme iniciovali schůzku a Martina postavili před hotovou věc. Pití zabíjelo nejen jeho vůli malovat, ale i jeho samotného,“ líčí Wanek impuls, po kterém se Velíšek rozhodl se závislostí léčit.
Postupně se mu podařilo dostat z úplného dna. Režisér filmu Špaček nechtěl pouze kalkulovat s Velíškovým těžkým osudem. „Pohled ‚úspěšný muzikant a nehrající člen kapely v zoufalé situaci‘ se nabízel, ale nemám rád černobílé scénáře. Našli jsme komplexnější zápletky, které jejich vztah zobrazují realisticky,“ dodává.