Poslední světluška zhasne. Populární hmyz mizí z přírody
Noční tma mizí a společně s ní i živočichové, kteří jsou na ní existenčně závislí. Příkladem je úbytek Svatojánských mušek známých jako světlušky. Důvodem mizení jejich populací je urbanizace a s tím související světelný smog. Ten hmyzu, jehož jedinou zbraní a komunikačním nástrojem je bioluminiscence, tedy schopnost světélkovat, bere šanci na přežití.
„Naposledy jsem viděl světlušku v dětství, když jsem byl malý,“ říká dvaapadesátiletý pracovník ostrahy Petr Strial. Výzkumník České zemědělské univerzity (ČZU) Martin Novák, který se dlouhodobě zabývá studií těchto brouků, dává těmto laickým pozorováním za pravdu. „Od mnoha lidí slýchávám, že v nich světlušky vzbuzují pocity nostalgie,“ říká. Dodává, že tento hmyz má značný kulturní význam a také své místo v ekosystému.
Světlo jako zabiják
Svatojánský brouček využívá světelnou signalizaci k identifikaci a přilákání vhodného partnera, což je zásadní pro jejich úspěšné rozmnožování. „Jestliže bude příliš mnoho umělého světla, samci samice neuvidí, k páření nedojde a celá populace v daném místě může nakonec vyhynout,“ říká bývalá chovatelka a průvodkyně Zoo Praha Romana Anděrová.
Světelný smog ohrožuje i larvy. „Světlo používají jako výstrahu predátorům, že jsou pro ně nechutné, či dokonce jedovaté. Když kvůli příliš osvícenému prostředí nebude jejich světlo dobře viditelné, hrozba sežrání predátory se zvýší,“ doplňuje, jak funguje obranný mechanismus, Anděrová.
Vědci hledají řešení
I přes rostoucí propad populace světlušek však není známo, jak jim efektivně pomoci, především na území měst. Martin Novák proto pod záštitou ČZU spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí na výzkumu, který by měl přinést řešení problému. „Pomoci ale může každý majitel domu se zahradou. Například regulací osvětlení a ponecháním části křovin či travnatého porostu bez údržby,“ navrhuje. Podle něj za to člověku bude vděčný všechen hmyz, zdaleka nejen světlušky.
Autoři: Alice Smíšková, Petr Kloc
