Ochrana života by se paradoxně mohla stát důvodem pro jeho odebrání
Republikánští zákonodárci z amerického státu Tennessee předložili letos v únoru návrh zákona House Bill 570. Ten posouvá americkou pro-life debatu, tedy hnutí usilující o úplný zákaz potratů, do dosud nepředstavitelné roviny. Zákon by umožnil obžalovat ženu, která podstoupí potrat, z vraždy nenarozeného dítěte a uložit jí trest doživotí nebo dokonce smrti. Argument ochrany života se tak obrací v paradox.
Republikánský státní poslanec z Tennessee Jody Barrett a státní senátor Mark Pody, kteří kontroverzní změnu předložili, tvrdí, že jde o logické pokračování přísných pravidel státu. Tennessee už od roku 2022 uplatňuje tzv. trigger ban, tedy zákaz interrupcí od početí bez výjimky pro znásilnění či incest, čímž se řadí mezi státy s nejtvrdší potratovou legislativou v USA. Lékaři, kteří by zákrok provedli, přitom čelí trestu až patnácti let vězení. Nový návrh zákona však zachází ještě dál. Poprvé totiž výslovně umožňuje trestně stíhat samotné ženy a kvalifikovat potrat jako vraždu, za niž může ženám hrozit i trest smrti. Ironií je, že legislativa, která má chránit život nenarozeného dítěte, staví ženy do situace, kdy jim za interrupci může hrozit i smrt.
Ideologie místo kompromisu
Republikánský kandidát na guvernéra Monty Fritts prohlásil: „Vražda je vražda. Vím, že se to lidem těžko poslouchá, ale opravdu se nesnažím být tvrdý.“ Dodal také, že potrat by měl být hrdelním zločinem. Tato slova odhalují, že návrh není jen legislativní formalitou, ale ideologickým poselstvím, které ženám přisuzuje trestní odpovědnost za jejich vlastní tělo.
Podporu návrhu vyjádřily náboženské a pro‑life organizace, například Jižní baptistická konvence. „Tím, že chráníme životy nenarozených dětí stejnými zákony, které chrání lidi, kteří se narodili, jednoduše milujeme své bližní v děloze jako sebe sama,“ napsal prezident konvence Clint Pressley na sociální sítě. Takto formulovaný argument však záměrně přehlíží skutečnost, že otázka potratů se netýká pouze nenarozeného potomka, ale i práv a bezpečí samotných žen.
Kdo neví, trestá
Absurditu celé situace navíc podtrhují i případy, kdy republikánští zákonodárci, kteří chtějí o právech žen rozhodovat, často prokazují, že ani nevědí, o čem mluví. Příkladem může být virální debata z roku 2021, kdy americký komentátor Ben Gleib ukázal obrázek zárodku. Konzervativní aktivista Charlie Kirk souhlasil, že jde bezpochyby o člověka. Ve skutečnosti šlo o zárodek delfína. Moment tak neukazuje jen to, jak snadno lze podobné otázky zjednodušit, ale především jak problematické je, když o nich chtějí rozhodovat lidé, kteří nedokážou rozlišit ani základní biologické rozdíly. O to zjevnější pak je, že konečné slovo by měla mít žena, která si těhotenstvím sama prochází.
Z právního hlediska by House Bill 570 znamenal zásadní zlom. Návrh zákona z Tennessee umožňuje stíhat ženy za potrat jako za vraždu nenarozeného dítěte. Nikdy předtím nebyl v USA za potrat stanoven trest smrti. Takový přístup ignoruje těžké životní situace žen a argument, že tím chráníme život, selhává. Zákon ohrožuje právě ty, jejichž život a zdraví má chránit možnost bezpečně podstoupit potrat, a ukládá trest smrti za běžné zdravotní rozhodnutí.
Zakazovat ženám právo na potrat je nebezpečné a praxe to už jasně ukázala. V Polsku, kde platí jeden z nejpřísnějších interrupčních zákazů v Evropě, zemřela v roce 2021 třicetiletá žena, matka devítileté holčičky, ve 22. týdnu těhotenství poté, co lékaři na základě restrikcí čekali, až plod v jejím lůně zemře, místo aby provedli zákrok, který by mohl zachránit její život. Podobné scénáře by se tak mohly stávat běžnou součástí reality i v Tennessee. Ženy by byly právně ohroženy trestem doživotí nebo trestem smrti a lékaři paralyzováni strachem z vězení. Takový zákon nechrání jeden život, ale ohrožuje jich mnohem víc.
