O nezávislosti ČTK rozhodují peníze, ale i kroky politiků
Česká tisková kancelář (ČTK) plní roli hlavního zdroje zpravodajství pro tuzemská média. Ačkoliv má být podle zákona nezávislá a finančně soběstačná, odborníci i novinářské organizace upozorňují na snahy o její ovlivňování. Na agenturu politici působí především prostřednictvím personálních nominací do kontrolní rady.
„V 90. letech se uvažovalo o prodeji ČTK do soukromých rukou. Nakonec se to ale nechalo být, a tak je ČTK v takovém polovičatém režimu,“ vysvětluje novinář a mediální analytik Filip Rožánek, proč je agentura sice veřejnoprávní, ale peníze z koncesionářských poplatků nemá. Hybridní forma, kdy agentura funguje čistě komerčně, ale zůstává pod veřejným dohledem, je podle Rožánka evropským, a možná i světovým unikátem. Postavení ČTK upravuje zákon z roku 1992, který jasně stanovuje, že instituce nesmí být napojena na státní rozpočet a provoz musí financovat výhradně z vlastní obchodní činnosti.
Docentka Alice Němcová Tejkalová z FSV UK pro magazín Generace20 říká, že tento model zajišt´uje odstup od vlivu vlády a podporuje objektivitu. Podle analýz Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky pak daný mechanismus chrání redakci před přímou finanční závislostí na rozhodování politiků, s čímž se aktuálně potýká Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Samotná ekonomická soběstačnost je však dvousečnou zbraní, jelikož přežití agentury závisí pouze na úspěchu v konkurenčním prostředí.
Hrozba zestátnění a politického dohledu
Aktuální debaty o rušení koncesionářských poplatků veřejnoprávních médií se ČTK přímo netýkají, jak potvrzuje mluvčí Hana Koutná: „Agentura z nich nemá žádný příjem a od roku 1996 nepobírá ani státní dotace. Vyděláváme si výhradně prodejem vlastního servisu a služeb.“ Koutná však upozorňuje, že nepřímý dopad by mohl nastat, pokud by změny financování oslabily stabilitu největších odběratelů ČTK – České televize a Českého rozhlasu.
Případná změna financování a napojení na státní rozpočet by podle expertů znamenala konec nezávislosti. Podle předsedkyně Syndikátu novinářů ČR Ivany Šulákové jde o riziko srovnatelné s ČT a ČRo, možná i vyšší, protože ČTK jako národní agentura poskytuje servis médiím po celém světě. Šuláková vidí hrozbu v ohrožení nezávislosti, pokud by rozpočet schvalovala vláda výměnou za vliv na obsah. „ČTK by se stala závislou na státním rozpočtu, který podléhá politickým debatám i účelovým škrtům,“ varuje s tím, že by instituce mohla být vnímána spíše jako „vládní hlásná trouba“. Jan Potůček z webu Médiář.cz doplňuje, že podobný krok by postrádal logiku a sloužil by jedinému účelu, a to dostat zpravodajský servis pod politickou kontrolu.
Zvolení Ovčáčka jako symbol
Absence přímé finanční závislosti přesouvá snahy o politické zásahy hlavně do volby členů Rady ČTK. Ta sice nemá žádný vliv na obsah zpráv, jmenuje však generálního ředitele. Syndikát novinářů ČR i mezinárodní novinářská organizace International Press Institute varují, že nominace do mediálních rad se stávají předmětem politických zájmů, což ukázala i volba z konce ledna 2026, kdy poslanci do Rady ČTK vybrali bývalého hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka. Vedení agentury však v personálních obměnách Rady bezprostřední riziko pro svou integritu nespatřuje. „Personální změny v Radě nijak neovlivňují chod redakce ani její nezávislost,“ ujišt´uje Koutná.
Dosazení lidí, kteří v minulosti útočili na média, jako to v roli mluvčího prezidenta Miloše Zemana opakovaně činil Ovčáček, přesto budí obavy. Potůček i Rožánek ale vidí riziko, až pokud by takoví nominanti získali většinu. „Rada by pak mohla velmi snadno vyměnit generálního ředitele. Ten pak může vyměnit podřízené včetně vedení zpravodajství,“ varuje Rožánek s tím, že na ČTK jsou závislé prakticky všechny tuzemské redakce. Podle docentky Tejkalové z FSV UK by jakákoli ztráta kredibility ČTK byla pro tuzemské redakce, které nemají dostatečné prostředky na vlastní pokrývání událostí a ověřování faktů, velkým problémem.
Autory článku jsou Viktor Šona a Tadeáš Del Favero.
