Zadejte hledaný název
Zdroj: vygenerováno pomocí AI, DeepAI

Nové podzemí internetu roste, mnozí mladí v něm nacházejí vlastní řád

Na okraji tradičních sociálních sítí se v poslední době objevují malé, uzavřené subkultury fungující na fórech, v anonymních aplikacích či neveřejných skupinách. Spousta mladých lidí je využívá jako prostor pro otevřenější sdílení svých názorů a zkušeností. Pro některé představují únik z běžného online prostředí, pro jiné místo, kde mohou pracovat s vlastní identitou.

Za popularitou online subkultur stojí především touha mít místo, které není řízené algoritmy ani tlakem veřejnosti. Správce telegramové komunity PraxStash, říkejme mu třeba Jan (redakce jeho skutečné jméno zná, ale vyhověla jeho přání zůstat v anonymitě), popisuje, že kanál vznikl jako reakce na zahlcení hlavních sítí. „Lidé sem chodí, protože už nevěří klasickým sítím. Tady mohou fungovat bez přetvářky a bez tlaku. Je to malý svět, který patří jen nám,“ říká. Podle Jana je hlavní přitažlivostí pocit, že nikdo nemusí dokazovat svou roli ani předstírat, kým by měl být.

Bublina formuje chování

Sociolog Petr Veselý upozorňuje, že tyto minikomunity fungují jako bezpečný prostor i jako mikrosvět. „Anonymita podporuje kreativitu, experimentování a otevřenost. Zároveň ale vede k tomu, že se daná skupina může postupně začít odřezávat od reality. V extrémních případech si vytváří vlastní normy, které nikdo nekontroluje,“ tvrdí Veselý. Dodává, že dynamika malých skupin je intenzivní, protože každý člen má výraznější vliv než na klasických sociálních sítích.

Jeden z členů telegramové skupiny PraxStash, vystupující pod jménem Cybergod, popisuje, že právě onen vliv ho drží uvnitř. „Venku jsem naprosto průměrný. Tady mám váhu a lidé poslouchají, co říkám,“ vysvětluje. Podle něj komunita funguje jako uzavřený prostor, kde jsou názory ostřejší a vztahy intenzivnější.

Mladí hledají útočiště

Pro řadu mladých představují tato fóra zajímavý únik z běžných sociálních sítí, přesto část z nich vidí v uzavřených skupinách problém. „Je děsivé, jak se tam lidé dokáží úplně odpojit od reality. Je to jako echo komora, kde všechno extrémní zní normálně,“ říká osmnáctiletý student gymnázia Robin Korejs, který byl v minulosti součástí uzavřené telegramové skupiny zaměřené na sdílení drsnějšího humoru a kontroverzních memů. „Když vám všichni kolem potvrzují jakýkoli názor, přestanete si uvědomovat, že něco může být úplně mimo,“ dodává.

Veselý vysvětluje, že je přirozené, že mladí hledají prostor, kde mohou experimentovat s tím, jak působí na ostatní a jakou roli chtějí v komunitě zaujmout. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se právě tento okruh kontaktů stane jediným sociálním světem. „Je tenká hranice mezi prostředím, které je podporující, a tím, které člověka vtáhne natolik, že odmítá reálné vztahy,“ říká sociolog.

Trend, který sílí

Fenomén anonymních online subkultur není izolovaný. Podobné skupiny se objevují v různých zemích, často jako reakce na přetížení klasických platforem. Stávají se místem, kde se lidé cítí svobodněji, ale i prostorem, který je může příliš vtáhnout do nerealistického světa. Veselý konstatuje, že mladí si v těchto komunitách často vytvářejí vlastní pravidla a normy, které jim dávají pocit síly a kontroly. „Je to ale prostředí, kde mohou velmi snadno ztratit spojení s tím, co je normální a zdravé,“ upozorňuje Veselý.

Podle něj je důležité, aby dospělí a odborníci nastavovali jasné hranice a pomohli mladým udržet si reálné vztahy i kontakt se světem mimo bublinu. „Je potřeba být v pozoru a nenechat je uzavřít se jen do jednoho prostředí,“ dodává.

Každá z těchto subkultur se soustředí kolem vlastních zájmů či témat, od drsnějšího humoru a memů přes diskuse o politice nebo alternativní kultuře. Lidé se do nich dostávají hlavně přes přátelé nebo odkazy na fórech a obvykle si vybírají skupinu podle toho, co je baví a jaký styl komunikace jim vyhovuje. „Každá komunita má svůj vlastní rytmus a pravidla,“ říká moderátor PraxStash, Jan. „Někde jsou lidé otevřenější, jinde je všechno víc uzavřené a zaměřené jen na konkrétní obsah. Podle toho si člověk vybírá, kde se cítí dobře a kde chce být aktivní,“ shrnuje Jan.


Michal Matys
Jsem student třetího ročníku vyšší odborné školy publicistiky, kde se věnuju rozvoji svých schopností v oblasti psaní a médií. Mimo studium se zajímám o historii a čtení. Rád také píšu a vyjadřuju své myšlenky. Ve volném čase se věnuji sportu, konkrétně futsalu a plavání.
Další články autora