Některým migrenikům během lockdownu bolesti znatelně ustupují, říká psychosomatička Linhartová
Marketingová specialistka Michaela Vodičková (25) před začátkem pandemie trpěla častými bolestmi hlavy. Běžně pracovala na několika projektech souběžně a musela přejíždět na schůzky. Nestíhala jíst ani pít a žila v neustálém stresu. „V takovém režimu jsem mívala migrenické záchvaty opravdu téměř každý týden,” říká. Zpravidla šlo o pulzující bolest v pravém spánku, která neustupovala ani po požití analgetik. Bolest mohla trvat jeden až dva dny a často ji provázelo zvracení. Zdravotní potíže dokázaly Vodičkovou na několik dní vyřadit z pracovního a dříve i školního života.
Během posledního roku, který Vodičková tráví doma na home office, se jí bolesti zmírnily a nejsou už tak časté. „Přicházejí maximálně jednou měsíčně, a to převážně v době menstruace. Jinak se mi celkem úspěšně vyhýbají,” popisuje Vodičková. Zlepšení si vysvětluje i striktnějším dodržováním zdravého životního stylu. Začala pravidelně jíst a dostatečně spát. „Tím, že ráno nikam nemusím jezdit, ušetřím klidně hodinu času, kdy si můžu přispat. Zkouším jógu a když mám během dne čas, udělám si krátkou procházku,” dodává marketingová specialistka.
Spouštěče migrény jsou individuální
Migrény se projevují silnými bolestmi hlavy, zvracením nebo i ztrátou vidění. Symptomy jsou velmi individuální, většinou se začínají projevovat mezi desátým až třicátým rokem života a mohou se v čase měnit. Postihují každou šestou ženu a každého šestnáctého muže a jsou velmi často průvodním projevem nejrůznějších chorob. „Nejprve je potřeba odlišit migrénu od bolesti hlavy a přitom zhodnotit, zda je bolest akutní, nebo chronická, a zvážit všechny možné vyvolávající psycho-somato-sociální podněty a souvislosti,“ říká lékařka Marcela Linhartová, která se specializuje se na psychosomatiku, tedy obor propojující tělo a psychiku.
Migrény způsobují hormonální vlivy, genetika, nezdravý životní styl, nadužívání některých léků, ale také takzvané modré světlo, které vyzařují počítačové monitory, televize, ale i mobilní telefony. Od obrazovek se totiž většina pracovníků na home office nebo studentů na distanční výuce celý den nehne. Proto u některých jedinců citlivých na modré světlo mohou být migrény aktuálním tématem i v době lockdownu.
Je potřeba se zaměřit na sebe
Spouštěče i průvodní symptomy se však u jednotlivců liší. Stejně jako Vodičkové i dalším pacientům se zdravotní stav spíše zlepšil. „Mám klienty, kterým se za poslední rok migrény utlumily. Je to stejné jako se všemi jinými psychosomatickými potížemi. Během karantény měli pacienti čas se na tento problém zaměřit a začali jej aktivně řešit. Závisí to na odvaze začít se mít opravdu rád a být zodpovědný především sám za sebe,” říká psychosomatička Linhartová a přidává několik obecných rad, jak zmírnit potíže, nebo se jich zbavit úplně. „Je třeba dbát o úpravu životosprávy, minimalizovat nebo úplně vyloučit faktory, které záchvaty vyvolávají, a pomocí psychoterapie a fyzioterapie se pomalu znovu učit žít zdravěji a radostněji,” vysvětluje Linhartová.
V praxi to znamená například dodržovat pitný režim, vytvořit si denně podmínky pro uvolnění těla a mysli, pravidelný odpočinek a vědomou psychorelaxaci (čas, kdy si člověk odpočine psychicky, může zahrnovat i sport; pozn. red.). Z doplňků stravy může pomoct užívání horčíku, citronové št´ávy, devětsilu lékařského v podobě čaje či vitaminů B12 a B2.
