Na co se čeká? Sexuální násilí stvrzené rozsudkem stále nebrání Cimickému v léčení dětí
Psychiatr Jan Cimický (78) byl na konci dubna soudem uznán nepravomocně vinným za čtyři znásilnění a desítky případů sexuálního obtěžování a vydírání. Ukazuje se, že se o jeho nevhodném chování vědělo od devadesátých let. Problémem je mimo jiné nyní i fakt, že takový člověk může nadále pracovat s dětmi. Bohužel i přes to, že některé skutky spáchal na dívkách mladších 18 let. Cimický opakovaně svou vinu odmítá.
Většina obětí Cimického byla z řad jeho pacientek. Skutků se dopouštěl mezi lety 1979 a 2019 během své lékařské praxe v Psychiatrické nemocnici Bohnice a následně i na své klinice Modrá laguna. Nepravomocný rozsudek pětiletého odnětí svobody a desetiletého zákazu praxe ale zazněl již podruhé, původní z listopadu 2024 totiž Městský soud v Praze před rokem zrušil. Byl formálně nepřehledný a zmatečný, a zároveň se zásadními nedostatky jako například chybějícími podrobnějšími výpověďmi svědkyň.
Od prvního skutku uběhlo více než čtyřicet let, než ho začala prověřovat policie. Mezitím mohl ve svém působení pokračovat a napadat nejen další pacientky, ale také například novinářky, které se s ním setkaly pracovně. Když začalo jeho chování probublávat na povrch a oběti si na jeho chování stěžovaly, jako řešení problémů postačilo pouze ukončení spolupráce s Cimickým v Bohnicích. V lékařské praxi i ve zneužívání žen ale pokračoval dál na vlastní klinice. Jak mají ti nejohroženější věřit, že se jim v tak závažných situacích, které mohou způsobit trauma na celý zbytek života, dostane potřebná ochrana a zastání?
Zde přichází zásadní selhání systému. Přestože byl u soudu uznán vinným, Cimický může nadále pokračovat v lékařské praxi, protože rozsudek zatím není pravomocný. Obviněný lékař má podepsanou smlouvu do září 2026 s poskytovatelem sociálních služeb dětem, mládeži i dospělým lidem s mentálním postižením v Psárech. Na skutečnost upozornila webová platforma Hlídač státu. Nejen tedy, že Cimickému dosud nikdo neodebral oprávnění k vykonávání lékařské praxe, ale může dokonce pečovat o děti s mentálním postižením.
Presumpce neviny by se sice měla brát v potaz, přesto by dotyčný měl na dobu, než se obvinění vyřeší, přerušit své lékařské působení, obzvláště při práci s nezletilými. To je běžný postup i v jiných oborech a oblastech. Druhý rozsudek o sexuálním násilí Cimického k nevině opravdu nesměřuje. Jeho případ akorát ukazuje na laxní přístup k sexuálnímu násilí a zlehčování jeho dopadů ve společnosti.
Ignorace sexuálního násilí
Zařízení, kde může Cimicky v praxi pokračovat, je Domov Laguna Psáry, který se známým psychiatrem uzavřel první smlouvu o poskytování lékařských služeb na období srpna 2023 až července 2025. Už v té době se přitom ve veřejném prostoru kauza řešila. Vše začalo v říjnu 2021, kdy Cimického obvinila ze sexuálního napadení herečka a zpěvačka Jana Fabiánová prostřednictvím statusu na sociálních sítích. Následně se k ní začaly přidávat i další ženy. Finální obžalobu podal státní zástupce v srpnu 2023, tedy ve stejném měsíci, kdy začal Cimického kontrakt s Domovem Laguna Psáry.
Nejen tedy, že v té době dotyčný poskytovatel sociálních služeb jednal a uzavřel smlouvu s podezřelým sexuálním predátorem, smlouvu ale nevypověděl ani po jeho oficiálním obžalování. Domov Laguna, jehož zřizovatelem je Středočeský kraj, neměl problém ani s prvním nepravomocným rozsudkem z podzimu 2024. Ve spolupráci se soudem uznaným sexuálním násilníkem pokračoval. Svůj laxní postoj k situaci pak Domov stvrdil podpisem další smlouvy a prodloužením spolupráce s Cimickým do září 2026. To už je opravdu na pováženou.
Přitom zrušení spolupráce s jakýmkoliv násilníkem v jakémkoliv zařízení by v takovém případě měla být samozřejmostí. O to víc je alarmující fakt, že jde o sexuální násilí, kterého se dopouštěl lékař na svých pacientech, tedy zejména pacientkách. Ale když se nerozsvítí ani kontrolka u skutečnosti, že jde v případě Domova Laguna Psáry o zařízení určené pro děti a dospívající, se kterým má spolupracovat člověk, který neměl problém napadnout i nezletilé, jde o zásadní selhání systému na plné čáře. Protože jde o nepravomocný rozsudek a Cimický se proti němu odvolal, oprávnění k lékařské praxi mu zůstává.
Cimický tedy nebyl ani vyloučen z České lékařské komory, která byla již na začátku případu kritizovaná za postoj ke kauze. Přestože takové prohřešky doktorů odsuzuje, vyloučit Cimického ze svých řad prý nemohla, protože na něj nikdo skrze komoru nepodal stížnost.
Proč se nezasáhlo dřív?
Na průšvih přitom poukazuje i samotná výpověď bývalého ředitele Psychiatrické nemocnice Bohnice Zdeňka Bašného. Podle něj Cimický „byl odejit“ z léčebny právě kvůli tomu, že obtěžoval pacientky a jeho chování bylo v rozporu s lékařskými postupy. Přesně si to Bašný nepamatuje, ale pacientky prý tehdy „popisovaly nějaká osahávání“. Cimický si pak založil již zmíněnou vlastní kliniku Modrá laguna, kde pokračoval ve své lékařské praxi i sexuálním obtěžování.
Případ sice nedosahuje takových rozměrů jako například kauza bývalého francouzského chirurga Joëla Le Scouarneca, který se dopustil za svou kariéru sexuálního násilí na 299 obětech, ve většině případů šlo o jeho pacienty mladších 15 let. Situace s Cimickým i tak ukazuje na stejný problém. Systém selhává v řešení již prvních náznaků možného sexuálního napadení a nechává tak sexuální predátory dál zneužívat jejich postavení a napadat další oběti.
