Kutnohorská vila Tugendhat po letech zapomnění znovu ožívá
Na začátku letošního roku byla dokončena rekonstrukce Zelenkovy vily. Nenápadná stavba v kutnohorské části Hlouška skrývá silný příběh, který propojuje architekturu s tragickými osudy jejích obyvatel. Zelenkova vila bývá někdy označována jako „kutnohorský Tugendhat“, protože stejně jako ikonická brněnská stavba vyniká funkcionalistickým stylem.
Původní návrh rekonstrukce Zelenkovy vily neodpovídal skutečnému stavu domu, proto se musel návrh přepracovat. „Po prvních výraznějších zásazích jsme si společně s kolegy uvědomili, jak kvalitní dům máme před sebou. Začali jsme proto projekt upravovat tak, abychom se co nejvíce přiblížili jeho původní podobě,“ popsal architekt rekonstrukce Martin Kreml pro Kutnohorský deník.
Nový návrh schválilo i město Kutná Hora. Výsledkem je rekonstrukce, která vrací vile její funkcionalistický charakter a podobu blízkou stylu 30. let 20. století. „Hlavními cíli bylo uspokojit zvyšování kapacit komunitních sociálních služeb a zároveň zachránit historicky cennou chátrající Zelenkovu vilu,“ uvádí vedoucí odboru investic Městského úřadu Kutná Hora Jozef Králik. „Oproti původním předpokladům byla v horším stavu střecha, vstupní trakt, terasa a přístupové schodiště. Došlo k novým stavebním úpravám těchto částí po konzultacích se zástupcem Památkového ústavu, který trvale dohlížel na probíhající změny,“ dodává.
Nový osud vily
Na začátku tohoto roku byla vila dokončena a začátkem března zkolaudována. Již v květnu by se měla vila stát novým sídlem Pečovatelské služby Kutná Hora.
Ředitelka pečovatelské služby Jana Kuklová zdůrazňuje, že hlavním přínosem stěhování do nově zrekonstruovaných prostor je zlepšení pracovních podmínek pro zaměstnance. „Terénní služba dosud působila v nevyhovujících prostorách na Pirknerově náměstí, nově tak pracovníci přímé péče získají moderní zázemí odpovídající standardním požadavkům. Do nových prostor budou také přesunuta Centra ambulantních služeb, což usnadní naše každodenní fungování,“ doplnila.
Obnova vrátila funkcionalistickou vilu do podoby 30. let 20. století, kterou ji vtiskl architekt František Zelenka, a zároveň ji přizpůsobila potřebám moderních sociálních služeb.
Stavba ve stínu války
Zelenkova vila bývá někdy označována jako „kutnohorský Tugendhat“, což odkazuje na slavnou vilu Tugendhat v Brně. Jejich podobnost nespočívá jen v architektonickém stylu, ale i v historických zvratech, které zasáhly jejich majitele.
Funkcionalistickou stavbu navrhl architekt a kutnohorský rodák František Zelenka v 30. letech 20. století pro manžele Grétu a Lea Reinigerovy. Zelenka navrhoval především rodinné, činžovní a obchodní domy a podílel se i na funkcionalistické výstavbě v pražské osadě Baba.
Manžele Gréta a Lea Reinigerovy vlastnili textilní firmu RESPO a do vily se nastěhovali v březnu 1939, kde však zůstali pouhé tři roky. V roce 1942 byli kvůli svému židovskému původu deportováni do Terezína a následně tam i zavražděni. Stejný osud potkal i rodinu architekta Zelenky.
Vila byla navržena v duchu funkcionalismu jako dvoupodlažní stavba se suterénem. Pro stavbu je typická práce se světlem, jednoduché linie a moderní řešení, například oblouková stěna z luxfer (skleněná cihla, pozn. red.), která prosvětlovala interiér.
Proměny, které vilu poznamenaly
Po druhé světové válce vila ztratila svou původní funkci. Sloužila nejprve jako jesle a později jako ústav pro mentálně a tělesně postižené děti.
Během let prošla řadou úprav a přístaveb. Zásadní zlom přišel v roce 1992, kdy došlo ke zničení některých nejcennějších architektonických prvků. Vila tak postupně upadala v zapomnění. I přesto se v ní dochovala řada původních detailů.
Zelenkova vila tak vstupuje do nové etapy. Z místa poznamenaného tragédií a necitlivými zásahy se stává prostor, který bude sloužit místním.