Kouzlo tribun se do kufru zabalit nedá
Těsně před Vánoci, 21. prosince, se měl v americkém Miami odehrát zápas 17. kola španělské nejvyšší fotbalové soutěže (La Liga) mezi Barcelonou a Villarealem. Myšlenka se ovšem nesetkala s úspěchem. Po velkých protestech klubů, fanoušků a v neposlední řadě hráčů, se akce musela zrušit.
Podle vedení La Ligy mělo jít o velký projekt, který by byl „historickou a bezkonkurenční příležitostí k mezinárodní expanzi španělského fotbalu“. Se záměrem však nesouhlasily jednotlivé kluby, ani hráči, kteří během 9. kola po úvodním hvizdu 15 sekund na protest nehráli. Ozvali se i ti nejdůležitější – fanoušci.
Marketing boří tradici
Přesunutí zápasu Barcelony a Villarrealu do Miami bylo prezentováno jako odvážný krok do nové éry. Ve skutečnosti šlo především o marketingový tah, který měl zvýšit sledovanost a příjmy z amerického trhu. Jenže fotbal není zboží, které se dá jednoduše naložit do kontejneru a přepravit na jiné místo. Je to svého druhu kulturní zážitek pevně spjatý s místem, lidmi a historií. Když se domácí liga začne hrát mimo domovskou zemi, ztrácí svůj charakter i smysl.
Pokud by nápad prošel, nepochybně by to otevřelo dveře dalším experimentům. Teď to mělo být Miami, příště třeba Dubaj nebo Singapur. La Liga by se tím připravila o to, co ji činí jedinečnou: o vášeň fanoušků, jejich tradice a atmosféru stadionů, kterou nelze zabalit do kufru a odvézt přes oceán.
Soutěž, která ztrácí pravidla
Dalším problémem je i sportovní spravedlnost. Pokud by se zápas odehrál v daleké cizině, Villarreal by přišel o výhodu domácího prostředí. Hrát na jeho Estadio de la Cerámica, kde jsou domácí fanoušci doslova na dosah hřiště, je úplně jiný zážitek než vystoupit z letadla v Americe a zakopat si na neutrální půdě. Tím by se narušila rovnováha celé soutěže.
Fotbalová liga má být férová aspoň v tom, že každý tým by měl mít stejné podmínky doma i venku. Jakmile se zápasy začnou přesouvat podle komerčních plánů, ztrácí soutěž svou sportovní podstatu. Utkání v Miami by tedy bylo spíš exhibicí, než regulérním ligovým duelem.
Tribuny jsou víc než kostky
Někdo by nápad mohl srovnávat s akcemi NHL Global Series, kdy se většinou úvodní duel NHL odehraje na území Evropy. Vždyt´ tato akce bývá mezi evropskými fanoušky oblíbená. Jenže na hokeji se atmosféra, především v NHL, dělá mnohem víc na promítací kostce nad ledem, o zábavu se starají kluboví maskoti s dalším doprovodným programem. To vše se v nějaké míře dá udělat v kterékoliv hale.
Fotbalová utkání jsou však specifická hlavně díky atmosféře tribun. Tu tvoří fanoušci svými chorály, vlajkami a tradicemi spjatými s klubem a městem. I když jsou hokejové haly skvělé a fanoušci v Kanadě i Evropě žijí hokejem naplno, atmosféra tam vzniká jinak, než na fotbalovém stadionu. Kdo chce zažít zápas nějaké zahraniční ligy, měl by sám vycestovat a užít si to přímo na místě. Nikdy nelze získat autentický zážitek, když se třeba zápas Sevilla – Betis odehraje kdesi na výjezdu do USA. Ale osobně navštívit město ležící na jihu Španělska a okusit místní fotbalovou atmosféru, je nenapodobitelné.
Byznys hledá hranice
Záměr odehrát ligové utkání v USA samozřejmě nespadl z nebe. Vedení La Ligy už několik let hledá cesty, jak dohnat anglickou Premier League, která díky marketingu a globálnímu dosahu generuje násobně víc peněz.
Španělský Superpohár se ostatně hraje už od roku 2020 v Saudské Arábii. Původně se měl hrát v zahraničí jen jednorázově, ale díky obřím smlouvám (mluví se o 30–40 milionech eur, které dostává španělský svaz) se hraje stále mimo Pyrenejský poloostrov a bude to tak nejméně do roku 2029.
Ačkoliv je jasné, že sport je i velký byznys, právě kouzlo tribun a autenticita soutěží by měly zůstat chráněné. Fotbal má přinášet především emoce. A ty se nemají exportovat tam, kam nepatří.