Jelení farma u Kutné Hory otevírá prostor umění i vzdělávání
Když se majitelé statku Jelen z Misek vzdali života v Praze a pustili se do rekonstrukce venkovské ruiny v Miskovicích u Kutné Hory, nechtěli vybudovat jen farmu. Jejich cílem bylo vytvořit otevřené místo propojující přírodu, umění a vzdělávání. Dnes se tu vedle chovu jelenů, agrolesnictví a výroby přírodní kosmetiky konají také výstavy, přednášky a různé akce pro veřejnost.
EnviroArt centrum nedaleko turistické Kutné Hory otevřelo minulý rok a dalo tak možnost nahlédnout první stovce lidí za vrata rodinného statku. Pozemek zdevastovaný komunisty byl manželům Lindě a Radimovi Kotrbovým navrácen v restituci po roce 1989. „Vesnice chtěla na místě raději vybudovat například sběrný dvůr či vrakoviště, ale místo jsme uchránili a rozšířili o další část, kde se dnes nachází výběh pro jeleny,“ sděluje Linda Kotrbová.
Na ten mají výhled přímo z okna jejich domu, kde žijí společně se svými třemi dcerami. Původní pozemek jim patří už více než 17 let s tím, že druhou polovinu odkoupili zhruba před rokem. „Chováme i ovce vřesové a divoké lamy, ale naše farma se pyšní především jeleny evropskými a chráněným, téměř vymřelým druhem, sikou vietnamským. Zvířata jsou důležitou součástí ekosystému a zároveň působí na lidi svým klidem a přívětivostí,“ dodává Kotrbová. Jakmile se někdo objeví u výběhu, jeleni přibíhají a zvědavě vyčkávají, zda jim někdo nabídne trs čerstvé trávy.
Původně na místě stály stáje a choval se dobytek či drůbež. I když se chov zvířat (konkrétně jelenů) zachoval, vedle zemědělské činnosti se místo postupně proměňuje v otevřený prostor pro vzdělávání, ekologii i kulturu.
Jeleni dělají svou práci
„Je to teď velká dřina, ale s ohromnou odměnou,“ říká Linda Kotrbová. Kromě možnosti návštívit zvířata totiž manželé ještě na místě nabízí přednášky a workshopy, které probíhají buď venku nebo v předělané vytápěné stodole. Exkurze pořádají i pro studenty ze zahraničních vysokých škol. Radim Kotrba, který je pedagogem na ČZU v Praze a prezidentem Asociace farmových chovů jelenovitých, na přednáškách vysvětluje například princip agrolesnictví. Tedy systém hospodaření, na kterém si farma zakládá. Na jednom pozemku záměrně kombinují stromy, plodiny a chov zvířat tak, aby se navzájem přirozeně podporovaly.
Na prezentace jsou majitelé připravení. V budově totiž mají na ohromné kamenné zdi pověšené plátno, které jim slouží jako pomůcka při přednáškách. Workshopy jsou ale zaměřené také na well-being (osobní pohodu, pozn. red.) či aromaterapii. Majitelé mají s prostorem ještě mnoho plánů do budoucna.
Rodinná galerie Sláva
Kromě Radima s Lindou se o farmu stará ještě jedna rodina. Lindy sestra Veronika Scholze Mojžíšová spolu s manželem Sebastianem Scholze mají tři syny, se kterými se na chodu farmy podílí. Veronika je učitelkou výtvarné výchovy ve Waldorfské škole v Praze a lektorkou výtvarných kurzů, které vede přímo na farmě. Mísí tak teorii s okamžitou praxí. „Malba v plenéru, tedy v naší zelené rozkvetlé krajině, je pro studenty ideální přípravou,“ říká Mojžíšová.
Nejraději ale maluje po boku své sestry, se kterou tvoří umělecké duo DEERSISTERS („deer“ anglicky jelen, pozn. red.). Svá díla v minulosti vystavovaly v galeriích v Praze i v Kutné Hoře, dnes jim k výstavám slouží i bývalá sýpka, kterou na statku zrenovovaly. Galerie je pojmenovaná po jejich dědovi Jaroslavu Peškovi, který je k umění přivedl. Jednotlivá díla se podle nich doplňují, kvůli jejich podobnému výtvarnému rukopisu. Když se do galerie návštěvník postaví, těžko rozezná, kdo jaký obraz maloval. „Díky umění je farma obohacena kulturou. Člověk v podstatě nežije na vesnici. Nemá potřebu utíkat do města,“ sděluje Linda Kotrbová.
Děti to jednou převezmou
Vyjma galerie majitelé plánují na statku zřídit i penzion. Farmu navštěvují i jejich děti, které rodičům pomáhají. „Chceme, aby pro ně místo bylo odkazem i finančním přínosem, nejen dřinou,“ sdělují Linda s Veronikou. Chovatelé jelenů jsou otevření všemu, co se naskytne. „Na farmě vítáme i návštěvníky se stany, kteří budou chtít využít prostor k tomu, aby se zrelaxovali a užili si kousek naší přírody téměř ‚ve městě‘, která se nachází hodinu od Prahy,“ dodávají.
„Chceme hlavně, aby v místech zůstalo to ‚zastaralé‘ kouzlo,“ říká Veronika. Farma má za sebou bohatou ale místy krutou historii, kdy pozemek v rukou komunistického režimu dlouhou dobu chátral. Dnes je v rukou lidí, kteří čekají na to, až svůj domov budou moci sdílet s ostatními.
