Generace Z chce návrat ke starým pořádkům: je tomu tak i v Česku?
Průzkum mezinárodní agentury Ipsos z března 2026 naznačil překvapivý trend: třetina mladých mužů má za to, že by manželka měla poslouchat svého manžela. Naproti tomu mezi mladými lidmi, které Generace20 oslovila v Česku, převažuje důraz na rovnost, komunikaci a kompromis.
Podle průzkumu mezi 23 tisíci respondenty z 29 zemí téměř třetina mužů z generace Z zastává názor, že by manželka měla poslouchat svého manžela a muž by měl mít v důležitých rodinných rozhodnutích poslední slovo. Ve srovnání se staršími generacemi jde o výrazný rozdíl. U poválečné generace lidí, kteří se narodili přibližně mezi lety 1946 a 1964, s těmito výroky souhlasí jen 13 procent mužů. Šetření neproběhlo v České republice, nám nejbližšími zeměmi v průzkumu bylo Polsko a Maďarsko.
Paradox mladých lidí
Na první pohled jde o paradox: generace Z bývá často označována za nejprogresivnější v historii, přesto se část mladých mužů přiklání k tradičnějším postojům než předchozí generace.
Odpovědi v průzkumu ale ukazují na různorodost i rozpornost názorů mezi respondenty. „Lidé například souhlasí s tím, že ženy s úspěšnou kariérou jsou pro muže atraktivnější, ale zároveň s tím, že manželka by měla vždy poslouchat svého manžela a nikoliv působit příliš soběstačně nebo nezávisle,” uvedla Kelly Beaverová, generální ředitelka společnosti Ipsos ve Velké Británii a Irsku pro Radio Wave.
Průzkum Ipsos podle ní neukazuje touhu po návratu k minulosti, ale spíš k prolínání tradičních a moderních hodnot, kdy mladí lidé kladou důraz zároveň na respekt k tradici i na rovnost a otevřenou komunikaci. Na jedné straně mladí muži přijímají moderní ideály, jako je například rovnost mezi partnery, na druhé straně někteří stále chtějí tradiční role. Například že by muž měl být hlavou rodiny nebo že od ženy se očekává poslušnost či péče o domácnost.
Ekonomický tlak a vliv algoritmů
Odborníci tento vývoj spojují s rostoucí nejistotou mladých mužů, kteří čelí ekonomickému tlaku, horší dostupnosti bydlení i proměně tradičních rolí a hledají oporu v jednodušších, známých modelech vztahů. „Myslím, že existuje mnoho křivd a velký strach z toho, že muži přijdou o své sociální postavení,“ komentovala výsledky průzkumu ředitelka Global Institute for Women’s Leadership Heejung Chungová pro Aktuálně.cz.
Dalším faktorem je online prostředí. „Mladí muži jsou vystaveni obsahu namířenému proti rovnosti a feminismu nikoli z vlastní vůle, ale působením algoritmů. Platformy sociálních médií, jako je TikTok a YouTube, jsou strukturovány tak, aby uživatelům poskytovaly provokativní materiál, který maximalizuje zapojení bez ohledu na záměr nebo věk,“ vysvětluje výzkumník a pedagog Luc Cousineau v článku své mateřské Dalhousie Univerzity.
Mladí Češi vidí vztahy jinak
Přestože se průzkumu Ipsos neúčastnili Češi, trendy v online prostoru i ve veřejné debatě naznačují, že se podobné postoje objevují i u nás. Odborná veřejnost to ale vidí jinak. „K výzkumu jsem četla různé komentáře a reakce, ze kterých vychází, že z těchto výsledků kvůli metodologii nelze dělat závěry pro Česko. Hlavní problém je v tom, že srovnává generace napříč 29 zeměmi, z nichž 11 je evropských a zbytek jsou takzvané země globálního jihu,“ vysvětlila redakci vědecká pracovnice Sociologického ústavu AV ČR Radka Dudová. Roli podle ní hraje i to, že evropská populace je v průměru starší než neevropská, což také ovlivňuje srovnání výsledků.
Generace20 anketně oslovila dvě desítky mladých Čechů. Z jejich odpovědí vyplývá, že partnerství většina z nich vnímá jako rovnocenné, založené na respektu a kompromisu. „Ideální je vztah jako takový, ve kterém by jeden neměl být nadřazený druhému,“ říká student Metropolitní univerzity Martin Pfrogner. Podobně to vidí Johana Urbanová, studentka Střední obchodní školy v Praze: „Vztah by měl být vyvážený, fungovat oboustranně a partneři by si měli naslouchat a vážit si jeden druhého.“
Důležitou roli podle oslovených hraje především dohoda a respekt. „Partneři by měli jeden druhého respektovat a v některých praktických věcech dát prostor tomu, kdo se v nich lépe orientuje, slepé poslouchání nedává smysl,“ dodává studentka marketingu na Vyšší odborné škole publicistiky Klára Prošková.
