Dopad demonstrací může být spíš efektní než efektivní. Rozhodují volby, říkají odborníci
Přestože je vláda Andreje Babiše u moci pár měsíců, stihla svými kontroverzními kroky vyburcovat davy lidí k protestům. V sobotu 21. března tak na Letenskou pláň dorazilo zhruba čtvrt milionu lidí. Podle oslovených politologů ale samotné protesty nic nezmění, nejsilnější moc mají samotné volby.
Směrem na Letnou proudí davy lidí ze všech stran. Mnozí nad hlavou třímají transparenty nebo české vlajky. Lidí je tolik, že veřejná doprava praská ve švech. K zaplněné Letenské pláni promlouvá na úvod znovuzvolený předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář. „Milí a vzácní přátelé, vidíte a cítíte, to, co já?“ pronesl k shromáždění. Z davu zaznělo sborové „ano“.
Demonstrující se 21. března sešli, aby projevili nesouhlas s chováním současné vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Akce navazovala na únorový protest na podporu prezidenta Petra Pavla, jemuž tehdy podle hlavy státu i jeho kanceláře přes sms zprávy vyhrožoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě). Z vládnoucí koalice od té doby směrem k demonstrujícím zaznívá, že tato shromáždění jsou „nerespektováním výsledků voleb“. „Demokracii v České republice neohrožuje vláda, ale nátlakové skupiny, které nejsou schopné přijmout výsledky svobodných voleb,“ reagoval na protest předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka.
Poslední demonstrace ale nebyla pouze o sporu mezi prezidentem a ministrem Macinkou. Zhruba čtvrt milionu lidí dalo najevo nesouhlas například se snížením rozpočtu na obranu nebo plánem na zrušení koncesionářských poplatků. „Přišel jsem sem, protože mi premiér naší země nebude říkat, že se ho mám bát. Chci mu ukázat, že se ho opravdu nebojím,“ vysvětluje pan Horák, důchodce z Prahy, proč přišel demonstrovat. Dorazil spolu s celou rodinou.
Odborné reakce se různí
Politologové se veskrze shodují, že akce na Letné byla výrazným projevem občanské mobilizace, ale liší se v hodnocení jejího reálného dopadu. Část ji vnímá jako důležitý tlak na politiky a důkaz silné občanské společnosti, zatímco jiní upozorňují, že demonstrace sama o sobě nevede ke změně politické moci a zůstává spíše symbolickým gestem.
„Všechny prostředky, které občané mohou použít jako tlak na politiky, narážejí na základní problém demokracie, a tím je fenomén označovaný sociology jako tekutá nespokojenost,“ upozorňuje politolog a zástupce vedoucího katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity v Praze Jan Bureš. Zmíněný fenomén označuje veřejnou nespokojenost, která není zaměřena na konkrétní cíl ani příčinu – přelévá se od jednoho tématu k druhému.
Upozorňuje také, že poklidné protesty nemají větší efekt i kvůli tomu, že „podstatou demokracie je nenásilné řešení problémů“. „Protesty mohou mít skutečný efekt jen tehdy, pokud přerostou v násilí. A to je v demokracii zakázáno a všichni se učíme, že je to tak správně. K tomu, abyste mohli ve volbách změnit věci k lepšímu, potřebujete, aby také došlo k obměně politických elit, což se u nás bohužel zatím neděje,“ míní a dodává, že podstatnou roli ve změně systému mohou hrát opravdu jen volby.
Protesty mohou takzvaně nastavovat politikům zrcadlo, k činům ale většinou nevedou ani podle politologa Vladimíra Hanáčka. „Narážejí jak na početní limity, tak na neochotu vládnoucích danou akci vnímat jako důležitou zpětnou vazbu,“ vysvětluje. Vztah mezi politiky a občany se podle něj po sněmovních volbách nezměnil. „Myslím, že jde o setrvalý stav. Jen se opět vyměnila vládnoucí strana a opozice,“ dodává.
Úskalí demokracie
Na sobotní akci se přišli podívat také odpůrci protestu. Jedním z nich byl Štěpán Vostatek, podle něhož si lidé ve volbách jasně určili, koho chtějí ve vládě. „Nemohou pár měsíců na to pořádat takovéhle demonstrace a tvrdit, že volby respektují,“ kritizuje shromáždění. Na současné vládě je mu dle jeho slov sympatické, že dává přednost českým občanům a nechce utrácet peníze za zbrojení.
Na Letné z pódia ale jasně zaznělo, že výsledek voleb nikdo nezpochybňuje. Vítězství ve volbách podle řečníků nedává hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem právo dělat se získanou mocí, co se jim zlíbí.
Jan Bureš popisuje, že i přes protesty se podle průzkumů volební preference významně nemění a nedemonstrujícímu zbytku obyvatel podle něj začíná být jedno, co se v Česku děje. „Politici apatie voličů využívají i v tom, že vůbec nedělají svou práci,“ míní Bureš s tím, že místo řešení skutečných problémů Česka vedou pouze osobní války a mocenské boje.
Autoři textu: Jan Sháněl, Anna Nováková
