Dokud bude civilizace, bude i orloj, říká hodinář Skála
Precizní chod středověkých kol, pravidelné střídání apoštolů i davy turistů přicházejících každou celou hodinu. Pražský orloj je dominantou Staroměstského náměstí déle než šest století. Za historickou hodnotou stroje a přehlídkou uměleckých řemesel je ukryt vzácný mechanismus, o který se již od roku 2009 stará hodinář Petr Skála.
Každou celou hodinu zatahá kostlivec za provaz, a oživí tak přehlídku dvanácti apoštolů, přičemž se současně do chodu dávají i další figury. Turek kroutí hlavou, Lakomec hrozí holí a Marnivec se shlíží v zrcadle. „Nikdy jsem neviděl takový zájem lidí o hodiny. Je to opravdu pěkná podívaná,“ svěřuje se Emmanuel, turista z Francie. Návštěvnice z USA Barbara říká, že právě tato památka byla jedním z důvodů její cesty do Prahy.
Podle turistického webu TuristickaMapa.cz jde o jedno z nejvytíženějších míst v Praze, kam se každou hodinu stahují tisíce návštěvníků s cílem spatřit minutové představení. Pro mnohé je spatřit orloj vrcholem návštěvy české metropole.
Alegorie lidských hříchů a ctností
Dynamiku celku dodávají dřevěné sochy. Představení, které na diváky působí uhrančivě, má ale i svou stinnou stránku pramenící z nepochopení původní symboliky. „Sochy na orloji jsou barokní, z doby po třicetileté válce a jsou to alegorie nejhorších lidských hříchů a nejkrásnějších ctností. Bohužel byly nepoučeným restaurátorem v minulém století zcela předělány, dostaly do rukou různé předměty jako znamení různých povolání,“ vysvětluje pro Generaci20 současný pražský orlojník, osmdesátiletý Petr Skála.
„Staroměstský orloj, to jsou středověké veřejné hodiny, které řídily chod města, schůze konšelů, zasedání soudu, otevírání a zavíraní bran nebo trhů,“ zdůrazňuje Petr Skála, který o orloj pečuje již 17 let. Mechanismus hodin se ukrývá v kamenné věžičce, ke které jsou dva klíče. Jeden vlastní magistrát a druhý právě orlojník. Orloj prý vyžaduje pouze jednoduchou údržbu zahrnující mazání ložisek a pravidelný dohled. „Je však docela pohybově náročné lézt do velkých výšek ve věžích, kde je velmi málo prostoru. Také je nutné velmi opatrně přemist´ovat těžké díly hodinových strojů, nebo jejich ciferníky,“ přibližuje Skála svou práci.
Údržba orloje v ohrožení
Osmdesátiletý akademický sochař vyvrací mýtus o nutnosti zastavovat celý stroj během údržby: „Zastaví jej pouze porucha, ale to se dnes naštěstí nestává, stav mechanismu je velmi dobrý. Ale pokud by se chod orloje z nějakého důvodu přerušil, je nutné udělat vše pro to, aby orloj co nejdřív zase šel!“
Mrzí jej, že starost o historické věžní hodiny příliš neláká mladou generaci. „Nás hodinářů je málo a budoucnost těchto historických strojů je ohrožena,“ obává se
Samotný orloj však zřejmě čeká ještě dlouhá budoucnost, přestože jeho ozubená kola neúnavně pracují už od roku 1410. Za tímto mistrovským dílem stojí hodinář Mikuláš z Kadaně a astronom Jan Šindel. Společně vytvořili nejstarší astronomický mechanismus na světě, který je stále v provozu. Petr Skála o osudu pražské chlouby nepochybuje: „Pokud bude existovat tato civilizace, určitě tady bude pořád. Je to skutečný klenot, nejznámější hodiny na světě a nejstarší hodinový stroj vůbec, který stále šlape jak má.“
Autoři: Viktor Šona, Petr Kloc
