Zablokované dobíjecí stanice pro elektromobily. Řidičům za přestupek hrozí pokuta až dva tisíce korun
Tomáš Pospíchal je majitelem auta na elektrický pohon přes čtyři roky. S novým vozidlem je spokojenější než s předchozím klasickým automobilem. K jeho pořízení ho vedly hlavně finanční důvody. „Potřeboval jsem snížit provozní výdaje. Díky elektromobilu mám teď nižší náklady na spotřebu,“ říká Pospíchal. Pochvaluje si šetrnost elektromobilu k okolí. „Je tichý, nepáchne, provoz je levný, parkování na modrých zónách zdarma a do budoucna nebudu muset platit za dálniční známku,“ říká Pospíchal. Nevýhodu však vidí v chaosu u dobíjecích stanic. „Stanice mají rozdílné systémy a způsoby platby. Jsou navíc nevhodně rozmístěné a je jich málo,“ kritizuje Pospíchal.
Dobíjecích bodů je v Česku zatím kolem pěti set. Ministerstvo dopravy má zájem o jejich rozšíření. „Pro období do roku 2020 máme pro rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva vyčleněno 1,2 miliardy korun. Zatím se z dotačního programu podařilo podpořit 250 rychlodobíjecích stanic a 450 běžných dobíjecích stanic celkově za tři sta milionů korun,“ popisuje mluvčí úřadu Lenka Rezková. Momentálně ministerstvo dopravy připravuje dotační program na podporu rozvoje sítě dobíjecích stanic po roce 2020, konečná částka ale ještě není schválená.
Blokování nabíječek
Majitelé elektromobilů se ale často musejí potýkat i s nezodpovědnými řidiči, kvůli kterým si nemohou svá auta na stanicích dobít. „V přístupu k dobíjecím stanicím často brání nevhodně zaparkovaná auta a nově i nenabíjející se elektromobily,“ říká Pospíchal. Záleží však na tom, zda je místo u dobíjecí stanice označeno dopravní značkou pro vyhrazené parkoviště. „Pokud zde bude parkovat vozidlo, kterému není místo vyhrazeno, nebo překročí dovolenou dobu stání, bude se jednat o přestupek, za který hrozí pokuta na místě do dvou tisíc korun,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Rezková.
Maximální povolenou dobou stání upravují přímo u místa informační tabulky. Například u dobíjecí stanice na Karlově náměstí v Praze je nejvyšší povolená doba parkování tři hodiny, což k dobití baterie stačí. „U elektromobilů, které jsou již dobity a brání dalším zájemcům o nabíjení, by se měly zvýšit poplatky na dobíjecích stanicích,“ domnívá se Pospíchal. Zatím se ale tento problém nijak neřeší.
Levnější provoz, vyšší kupní cena
Špatné rozmístění a nedostatek dobíjecích stanic řadu lidí od koupě elektromobilu odrazují. Mezi časté argumenty proti koupi elektromobilů patří také krátký dojezd a vysoká pořizovací cena. Ta se sice u malých aut pohybuje kolem 200 000 korun, ale u větších vozů se může vyšplhat až za hranici několika milionů.
Na druhé straně řidiči elektromobilů ušetří na pohonných hmotách. „Ročně mě provoz elektromobilu, kromě pojištění, stojí pět tisíc korun,“ říká Pospíchal. K dobití mu stačí noc v zásuvce. „Pokud to jde, používám i energii z fotovoltaické elektrárny. Dobíjení z veřejných nabíječek využívám tak ze třiceti procent,“ říká Pospíchal. To, co Pospíchal utratí za rok, vyjde majitelce běžného auta Daniele Brücknerové (21) přibližně na dva měsíce. „Běžně během měsíce najezdím kolem tří set kilometrů a tankuji za 2000 až 2500 korun, další údržba vozu mne pak vyjde na několik tisíc ročně,“ říká Brücknerová. Pořizovací cena elektromobilu se tak lidem může v budoucnu vrátit, hlavní motivací pro jejich pořízení ale zůstává hlavně pocit, že jsou tyto vozy šetrnější k naší planetě.
