Zbraňová kultura v USA: tradice, která stojí tisíce životů ročně
Spojené státy americké dlouhodobě čelí vysokému počtu úmrtí způsobených střelnými zbraněmi. Přestože se násilná kriminalita v posledních letech spíše snižuje, případů masové střelby neubývá. Debata se proto soustředí především na dostupnost zbraní, odlišnou legislativu i sociální faktory, které k násilí přispívají. Změny je ale velmi složité prosadit.
Střelba v USA si podle bývalého vojáka a bezpečnostního experta Andora Šándora každoročně vyžádá přibližně 18 tisíc obětí. „Je to necelá polovina toho, kolik lidí ve Státech ročně zemře na rakovinu slinivky,“ říká. Trend se podle něj nejvíce projevuje čím dál častějšími útoky na školách. „Pachatelé jsou zejména bývalí studenti, kteří se mstí za domnělé či skutečné bezpráví.“
Problémem je i samotné znění druhého dodatku Ústavy Spojených států amerických, jelikož v mnoha z nich mají občané právo nosit skrytou zbraň bez nutnosti povolení. Ustanovení platí ve více než polovině států, ve světě pak už pouze v Mexiku a Guatemale. „Tato vyhláška byla přitom myšlena na milice nebo ozbrojené složky v jednotlivých státech, nicméně se to propsalo do společnosti takovým způsobem, že si všichni myslí, že je to právo všech lidí v Americe,“ podotýká Šándor.
Jiný kraj, jiný mrav
Legislativa je v různých oblastech USA odlišná. Například New York má jedny z nejpřísnějších pravidel pro držení zbraní v zemi. Je nutné mít licenci vydanou státem, přičemž jiné ji neuznávají. „V MHD a na dalších veřejných místech s vysokou koncentrací lidí je i přes platné povolení zakázáno zbraň ukazovat,“ říká Anna Matoušková, která v New Yorku žije již rok a půl. „Osobně se tu cítím bezpečně, protože jsem zatím nikoho se zbraní na veřejnosti neviděla,“ tvrdí mladá zaměstnankyně zahraniční mise OSN.
Její slova o stavu kriminality potvrzují i statistiky. New York se dlouhodobě řadí mezi nejklidnější velkoměsta ve Spojených státech. „Míra zločinu klesá, metro v našem městě je bezpečné. Vím, že se občané chtějí cítit bez pocitu ohrožení. A dokud máte nějaké náhodné projevy násilí, lidé se tak cítit nebudou,“ reagoval starosta Eric Adams pro oficiální web města na nasazení Národní gardy v metru, aby dohlížela na pořádek. Rozhodla o tom guvernérka Kathy Hochulová v reakci na násilné incidenty v hromadné dopravě.
V cestě stojí i politické zájmy
Naproti tomu jedna z nejhorších situací, co se týče trestných činů, trvale panuje ve federálním území District of Columbia. V roce 2024 zde bylo spácháno více než tisíc zločinů na 100 tisíc obyvatel, což je zhruba trojnásobek amerického průměru. „Jedna z příčin je, že zde žije největší etiopská menšina v USA a různorodá směsice lidí, kteří přišli z různých koutů světa. Vždyt´ taky prezident Trump chtěl kvůli tomu před šesti lety povolat do Washingtonu Národní gardu,“ dodává Šándor.
Podle organizace Gun Violence bylo ve Spojených státech za tento rok zabito střelnými zbraněmi více než 16 tisíc lidí. Do celkového čísla se nezapočítávají sebevraždy, které dlouhodobě tvoří největší podíl obětí. V roce 2023 představovaly 58 % z násilných úmrtí. V USA žije přibližně 350 milionů obyvatel, avšak počet registrovaných zbraní tento počet mírně převyšuje.
Po každém útoku se začne diskutovat o tom, že by se mělo držení zbraní regulovat a nastavit přísnější podmínky pro jejich používání. Často to prosazoval i bývalý americký prezident Joe Biden. Žádný návrh se ale dosud schválit nepodařilo. „A to i proto, že organizace National Rifle Association, která prosazuje právo držet zbraň, vychází ze zmíněného článku Ústavy USA. Asociace také podporuje kampaně řady politiků v Kongresu či Senátu,“ uzavírá Šándor.
