Velryby žijí přes 200 let díky přesné opravě DNA. Vědci testují možnost využití u lidí
Velryba grónská se dožívá více než 200 let. Ledové moře Arktidy jí poskytuje podmínky, které stárnutí zpomalují. Výzkumníci z University of Rochester z New Yorku v říjnu zjistili, že rekordní dlouhověkost může souviset s přesností buněčných oprav DNA. Buňka nejprve chybu rozpozná, poté ji opraví podle neporušené předlohy a nakonec vlákno přesně spojí. Zjištění by mohlo otevřít cestu ke zpomalení stárnutí u lidí.
„Zjistili jsme, že součástí mechanismu dlouhověkosti této velryby může být velmi přesná a účinná oprava DNA,“ uvedla pro The Guardian profesorka Vera Gorbunová, odbornice na biologii stárnutí z University of Rochester. Podle ní právě tato schopnost chránit buňky před genetickými chybami vysvětluje, proč se zvíře o hmotnosti až 80 tun může dožít dvojnásobného věku oproti člověku.
Chlad jako spouštěč ochrany
Zásadní roli podle vědců hraje protein jménem CIRBP(cold-inducible RNA-binding protein; bílkovina, jejíž tvorbu spouští chlad a která zvyšuje přesnost oprav DNA, pozn. red.). Ten se v buňkách aktivuje při vystavení chladu; to odpovídá prostředí arktických vod, v nichž velryba tráví celý život. „Velryba produkuje tohoto proteinu přibližně stokrát více než člověk,“ uvedla Gorbunová pro The Guardian.
Podle studie zveřejněné 29. října v časopise Nature protein CIRBP výrazně podporuje opravu dvouvláknových zlomů. Mezinárodní tým vedený vědci z University of Rochester zkoumal, co se stane, když se hladina tohoto proteinu zvýší i v lidských buňkách. Výsledkem byl dvojnásobný počet správně opravených zlomů. V odděleném modelu na octomilkách se po navýšení CIRBP prodloužil život a stoupla odolnost vůči záření (Octomilka patří k nejpoužívanějším druhům ve výzkumu genetiky a stárnutí. Pozn. red.).
Budou stačit studené sprchy?
Podle informací na webu University of Rochester vědci zjistili, že i mírné ochlazení stačí k tomu, aby buňky začaly produkovat více proteinu CIRBP. „Zatím ale nevíme, jaká úroveň chladu by byla potřeba, aby se tato reakce spustila i u lidí,“ řekl Andrei Seluanov, jak ho cituje univerzitní web.
Vědecký tým z University of Rochester chce v příští fázi výzkumu otestovat, zda otužování, například plavání ve studené vodě nebo studené sprchy, dokáže zvýšit hladinu CIRBP i v lidském těle. „Zajímá nás, jestli krátká expozice chladu stačí, a jak dlouho účinek přetrvá,“ uvedla Gorbunová pro The Guardian.
Ne každý je ale nadšený z myšlenky pravidelných ledových koupelí. I proto se podle ní zkoumají i farmakologické možnosti, jak tento protein aktivovat bez nutnosti chlazení. Vědci například nyní sledují myši s uměle zvýšenou hladinou CIRBP, aby ověřili, zda se dožijí vyššího věku nebo budou méně náchylné k mutacím.
Aplikace na člověka
Přesto odborníci upozorňují, že přenést poznatky z mořských savců na člověka nebude snadné. „Zvýšení schopnosti opravovat DNA může teoreticky zpomalit stárnutí a rozvoj věkem podmíněných nemocí,“ uvedl pro The Guardian profesor Gabriel Balmus z UK Dementia Research Institute. „Ale přenést to do lidského těla tak, aby to bylo bezpečné, nebude jednoduché,“ dodal.
Zatím tak zůstává jasné jediné, tajemství výjimečné dlouhověkosti velryby grónské se skrývá hluboko v její DNA. A pokud se ho podaří napodobit, mohlo by se stát základem nové léčby v boji proti stárnutí i degenerativním chorobám.
