Studenti si za zpravodajský obsah klidně připlatí. Mají pak za to ale vyšší nároky
Když studenta publicistiky Jakuba Bernátha (28) zaujme článek na webu Deníku N, ví, že bez předplatného by si ho přečíst nemohl. Proto si za služby tohoto média už půl roku platí. „Primárně to dělám kvůli kvalitnímu obsahu, ale také chci podpořit projekt, který je podle mě nezávislý a věřím mu,“ popisuje Bernáth.
Na tuzemském mediálním trhu se placeného obsahu objevuje čím dál víc. Například internetová televize DVTV nabízela ještě do léta roku 2020 veškerá videa zdarma, ale teď si může uživatel připlatit za to, že rozhovory běží zcela bez reklam. „Líbí se mi, jakým způsobem celý novinářský tým DVTV rozhovory vede a vyhovuje mi i jejich obsah. Zároveň se od moderátorů můžu něco přiučit,“ říká Kateřina Ostrejšová (23), která sama pracuje jako novinářka.
Pokud ale média mladé generaci nepřinesou nic, co by jinde nenašla, s jejími penězi počítat nemohou. Pro studenty je v tomto případě rozhodující kvalita. „Nedokážu si představit, že bych platil za iDnes nebo Blesk. Je to zpravodajství, které nejde tolik do hloubky jako třeba Deník N,“ říká Bernáth. Stejného názoru je i Ostrejšová, která přiznává, že by si u jiných médií rozmyslela, jestli za ně zaplatí sto korun měsíčně jako za DVTV.
Pro některé je příplatek zbytečný
Najdou se však i mladí, kteří by nedali své peníze za žádné zpravodajství. „Připadá mi to zbytečné, protože existuje mnoho zdrojů informací, které poplatky nevyžadují. Zajímavé zprávy si mohu přečíst i zadarmo,“ vysvětluje studentka zahradní a krajinářské architektury Martina Holíková (23). Některá média naopak čelí vysokým nárokům právě proto, že jsou na předplatitelích závislá. „Články musí být kvalitní, aby za ně lidé zaplatili. Pokud třeba vydám poctivou investigativní sérii, může to v přepočtu vykrýt i plat redaktora,“ popisuje redaktor Deníku N a někdejší student Vyšší odborné školy publicistiky Jakub Zelenka (30).
V listopadu 2020 měl Deník N podle novináře a mediálního analytika Filipa Rožánka zhruba 20 tisíc předplatitelů, server iHNed 30 tisíc, za DVTV Premium dalo peníze 11 tisíc lidí a za iDnes Premium 56 tisíc čtenářů. „Dostupné studie zatím ukazují spíše nízkou ochotu platit za zpravodajský obsah. Dokládá to zhruba deset procent uživatelů,“ říká Rožánek a dodává, že bude trvat ještě několik let, než si čtenáři za tento druh obsahu navyknou platit.
Podle Zelenky jsou pro média atraktivní zejména mladí lidé a studenti, kteří běžně utrácejí za jiné hudební a streamovací služby jako Spotify nebo Netflix. „Určitě za ně platí více než jejich rodiče, ale i tak se obávám, že média je stále nedokáží dostatečně oslovit,“ dodává Zelenka. Mainstreamová média skutečně přímo na studenty obvykle necílí. „Třeba ekologii je věnováno málo prostoru. Pozoruji ale, že mou generaci to dost zajímá,“ říká Bernáth, který se domnívá, že za podobná témata by mladí rádi zaplatili.
Placený obsah je náhradou za reklamu
Kvůli obtížné finanční situaci, kterou mimo jiné způsobila koronavirová pandemie, se média rozhlížejí po jiných zdrojích příjmů. A jedním z nich jsou právě přímé platby od lidí. „Weby, které zpočátku spoléhaly jen na prodej reklamního prostoru, teď žádají čtenáře buď o dobrovolný příspěvek, nebo zamkly část svého obsahu za paywall,“ popisuje Filip Rožánek. Placený obsah nabízí čím dál víc tuzemských digitálních médií, ale objevují se i výjimky. Mezi ně patří například Seznam Zprávy nebo portál deníku Metro. Podle vyjádření zástupců obou médií se placený obsah zavést nechystají.
