Nárůst počtu sebevražd roste. Může za to i nedostatek psychiatrické péče.
Otevřeně jsem říkala, že se zabiju. Nikdo nepoznal, že to myslím vážně, říká dvacetiletá Anna
Za poslední roky zaznamenali odborníci nárůst počtu sebevražd: data z roku 2022 uvádí nárůst u mladistvých o víc než 110 procent. Přispěly k tomu i pandemie covidu či kyberšikana. Systém prevence navíc selhává kvůli nedostatku profesionální pomoci. Svůj život si dvakrát málem vzala i dvacetiletá Anna, kterou myšlenky na sebevraždu sužují už od dětství. „Nikomu jsem se nesvěřila. Jen jsem si dělala srandu z toho, že se zabiju. Nikomu to nepřišlo divné. Dneska o tom vtipkuje kde kdo,“ říká absolventka střední školy v rozhovoru pro podcast Bod G s Marií- Klárou Schwarzovou.
Pokud se nacházíte v těžké situaci, je tu několik možností, kam se obrátit.
Služby Linka bezpečí jsou určeny pro děti a studenty do 26 let. Člověk se nemusí představit jménem, ani říkat žádné další osobní údaje, pokud nebude chtít. To znamená, že je pro Linku bezpečí anonymní. Služba je zdarma. Kromě telefonu (116111) mají i chat a email.
Případně je tu pro krizové psychické situace Linka první psychické pomoci 116 123, nonstop telefonní linka pro akutní psychické potíže a náročné stavy.
Velké množství psychiatrické a psychické pomoci či kontaktů na krizová centra jdou najít na webu Nepanikař. Mají i svojí aplikaci, která se věnuje duševnímu zdraví.
Marie-Klára Schwarzová
Jsem studentkou třetího ročníku na Vyšší odborné škole publicistiky. Ráda kreslím, čtu mraky knih, koukám na komiksové filmy a sbírám kameny všeho druhu.
Další články autora