Nepít alkohol není snadné. Generace Z čelí tlaku na konzumaci
Mladí z generace Z si v hospodě raději objednávají nealkoholické nápoje, častěji vyznávají zdravý životní styl a praktikují trendy jako suchý únor. Jiní to naopak odsuzují a vytváří na vrstevníky tlak, aby pili s nimi.
Vyhnout se v Česku alkoholu není snadné. Česká republika je zemí s dlouhodobě vysokou spotřebou a i když mnozí zástupci mladší generace jdou proti tomuto trendu, vyhnout se údivu a tlaku na konzumaci je téměř nemožné.
U těch, kteří preferují zdravý životní styl, je úplná abstinence běžná, přesto je jim na akcích alkohol opakovaně nabízen. „Když někdo řekne ne, má to prostě znamenat ne,“ říká dvacetiletá studentka Veronika Margitová.
Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2024 spotřeba alkoholu mezi mladými lidmi klesla o 23 procent. Generace Z místo toho častěji podléhá vlivu počítačových her, sociálních sítí či drog.
Nemůžu pít, držím „sucháč“
„Začalo to jako výzva mezi kamarády a postupně vznikla kampaň,“ říká psychoterapeut Petr Freimann, jeden ze zakladatelů trendu Suchej únor, který spolu s Ligou otevřených mužů v roce 2013 poprvé uspořádal kampaň zaměřenou na abstinenci.
„Sucháč“ je obdobou původně britské kampaně „Dry January“. Upozorňuje na rizika alkoholu a nabízí prostor pro restart organismu. „Takzvaný sober shaming, tedy neustálé nabízení alkoholu abstinentům, je běžné. Během Suchýho února ale stačí mladým říct: Držím sucháč,“ vysvětlil Freimann výhody již zavedené akce v podcastu Život s pilulkou.
Nejčastěji mladí nepijí jednoduše proto, že jim alkohol nechutná, případně se chtějí vyvarovat jeho vedlejším účinkům. Nejen, že je alkohol kaloricky vydatný, ale způsobuje i výkyvy nálad a snižuje energii. Důvodem může být i špatná zkušenost a negativní vzory v rodině. „Můj děda pil hodně. Jednou šel do hospody a už se nevrátil,“ říká Veronika Margitová.
Střízlivost není nemoc
Mimo únor je ovšem situace jiná. Abstinent musí před ostatní své rozhodnutí často obhajovat. „Dost často se mě lidé ptají, proč nepiju. Jednou mi kvůli tomu dokonce řekli, že jsem divná,“ popisuje Margitová.
Psychoterapeutka Eva Ambrosová upozorňuje, popichovat kamarády k pití „nevinnými vtipy“ není vhodné. „I když to většina lidí nemusí myslet zle, z pohledu etikety i psychologie to v pořádku není,“ konstatuje Ambrosová. „Pohybujete se tím na tenké hranici mezi přátelským škádlením a nevědomou agresí. Je proto lepší tyto otázky vůbec nepokládat.“
Autoři: Daniela Murzová, Petr Kloc
