Maďarsko na křižovatce. Na západ s Magyarem, nebo na východ s Orbánem?
Maďarsko vstupuje do závěrečné fáze kampaně před parlamentními volbami, které se uskuteční 12. dubna. Současná vládní garnitura pod vedením Viktora Orbána v nich bude čelit opoziční proevropské straně Tisza v čele s europoslancem Péterem Magyarem.
Koncem února nechal premiér Orbán rozmístit vojenské jednotky v klíčových maďarských energetických zařízeních. Zdůvodnil to ochranou před údajnými sabotážemi ze strany Ukrajiny, kterou též obviňuje z „ropné blokády“. Podle něj Kyjev záměrně zdržuje opravy ropovodu Družba poškozeného ruskými útoky na konci ledna.
Maďarsko využilo nastalou situaci jako záminku pro zablokování dalších unijních sankcí proti Rusku a vetování půjčky Ukrajině. Orbán zároveň posiluje výklad o snaze Evropské unie a maďarské opozice nastolit v Budapešti proukrajinskou vládu. Současně tvrdí, že vítězství opozice by znamenalo přímé zatažení státu do války.
Nový vyzyvatel Orbána
Vládoucí strana Fidesz poprvé po 16 letech vlády naráží na silnou konkurenci v podobě strany Tisza, kterou vede europoslanec Péter Magyar. Zatímco loni v březnu byl rozdíl v preferencích minimální, aktuálně (sběr dat probíhal na konci února 2026) vede Magyarova strana o devět procent. Fidesz vede v průzkumech agentur navázaných na státní moc, nezávislé průzkumy přisuzují náskok opozici.
Pavlína Janebová, ředitelka pro výzkum v Asociaci pro mezinárodní otázky, očekává, že s blížícím se termínem voleb bude maďarská kampaň extrémně intenzivní a polarizovaná z obou stran. „Teď vidíme po dlouhé době vyzyvatele, který reálně hrozí tím, že Fidesz v nadcházejících volbách porazí,“ upřesňuje.
Janebová poukazuje i na specifika maďarského volebního systému, kde se většina křesel v parlamentu rozděluje v jednomandátových volebních okrscích, podobně jako Češi volí své zástupce do Senátu. „Spousta lidí si klade otázku, co všechno se může stát, jestli dojde k zastrašování kandidátů strany Tisza v jednotlivých okrscích,“ uvádí Janebová s tím, že k oslabení šancí opozice mohou vést i jiné cesty. Orbán například tvrdí, že má kompromitující materiály na šéfa opozice Magyara.
Scénáře po 12. dubnu
Vratislav Havlík, zástupce vedoucího v Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity v Brně, vidí v současném lavírování země mezi Východem a Západem pod taktovkou Fideszu naivní postoj, který zemi izoluje. „Pokud vyhraje Orbán, očekávám prohlubování roztržky mezi EU a Maďarskem. Pokud vyhraje Magyar, očekávám konsolidaci vztahů Maďarska s EU a potenciálně i prohlubování evropské integrace,“ odhaduje Havlík povolební vývoj.
Kontext současného maďarského dění doplňuje i Pavlína Janebová: „Pokud Fidesz vyhraje, ale nebude mít dvoutřetinovou většinu v parlamentu, tak sice složí vládu, ale nedosáhne na to, aby měnil zásadní legislativu.“ Maďarskou politiku také ovlivňuje přítomnost etnických Maďarů v okolních státech a odkazy na historii země. Vývoj v Maďarsku po volbách je podle ní nejistý: „Aktuálně máme spoustu nápověd, o kterých ale nevíme, jak se budou dál vyvíjet.“
