Klasická hudba oslovuje i generaci Z. Na živé koncerty ale vyráží výjimečně
Odkaz českých klasických interpretů a silná domácí tradice drží klasickou hudbu v Česku stále při životě. Podle aktuálních statistik si největší publikum nachází mezi nejmladšími a nejstaršími posluchači. Tuzemské festivaly proto hledají nové cesty, jak generaci Z ještě více zapojit. Nabízí jí například speciální projekty či levnější vstupenky.
Podle průzkumu pro festival Dvořákova Praha, který byl letos v březnu realizován agenturou Ipsos, 46 procent dotázaných občas či pravidelně poslouchá klasiku. Více než polovina z nich pochází z věkových skupin 18-26 let a 54-65 let. Přestože klasická hudba díky své silné tradici z části oslovuje i nové generace posluchačů, v jejich hudebních preferencích nadále převažují žánry jako pop, rock a rap.
„Spoustu mladých lidí ani netuší, co je ve skutečnosti svět vážné hudby. Známých je jen pár věcí, jména jako Mozart nebo třeba Bach a pár nějakých děl. Existují však desetitisíce skladeb a skladatelů, kteří rozhodně stojí za to si poslechnout, ale kromě milovníků klasické hudby o nich nikdo moc neví,“ říká sedmnáctiletá hudebnice a studentka Pražské konzervatoře Hana Bednaříková.
Studentské slevy lákají
Rostoucí popularitě klasické hudby přispívá v současné době vystupování známých interpretů se symfonickými orchestry. Příkladem může být španělská zpěvačka Rosalía, která na svém nejnovějším albu LUX spolupracovala s Londýnským symfonickým orchestrem. „Přes tyto projekty se postupně mladá generace dostává ke klasické hudbě. Pak si řeknou, že když ona dělá koncerty se symfoňákem, tak se na ten symfoňák půjdou podívat i bez ní,“ řekl pro Český rozhlas ke zmíněnému průzkumu Robert Kolář, ředitel Akademie klasické hudby.
Ačkoliv podle statistiky tento žánr poslouchá pravidelně zhruba každý desátý Čech, obecně posluchači na koncerty vyrážejí spíše výjimečně. Podle dotázaných roli hraje především cena nebo geografická dostupnost koncertů. „Podle toho, kam jdu, se pohybuje i cena lístků. Běžně je to ale mezi 100-500 Kč pro studenta,“ vysvětluje studentka Bednaříková. V porovnání ceny za nezvýhodněné lístky na běžné symfonické koncerty bývají od 500 do 1500 Kč. Lístky na prestižní akce stojí od 2000 do 4000 Kč, někdy i dokonce více.
Návštěvnost mladé generace na koncertech se snaží podpořit i mezinárodní festival klasické hudby Pražské jaro, který pro studenty nabízí výhodné tarify. „Velký zájem je o náš program Rozkvět pražského jara, což je program pro mladé lidi do 26 let, kteří mohou kupovat zvýhodněné vstupenky téměř na všechny koncerty festivalu za cenu 200 korun. Počet je ale omezený,“ říká Kateřina Koutná, vedoucí oddělení strategické komunikace a zároveň doufá, že právě to mladé přitáhne a umožní jim chodit za přijatelné vstupné na jejich akce. Na mladé publikum se navíc festival snaží zapůsobit skrze sociální sítě formou pravidelných příspěvků a reelů, například na Instagramu či Facebooku.
Pražské jaro pro mládež
Festival zkouší představit klasickou hudbu mladé veřejnosti i jednotlivými projekty a programy. „Pro děti a teenagery máme program SpringTEEN, což je celodenní program pro rodiny s dětmi a mládež, kde jsou různé workshopy a koncerty. V rámci nich bude vznikat skladba, na které se přímo budou podílet účastníci kurzu,“ láká mladé publikum na festival Koutná. „Atraktivní může být i Prague Offspring, což je dvoudenní program věnovaný soudobé hudební tvorbě, která navazuje na klasický odkaz. Tam zazní v premiéře skladby současných mladých skladatelů a skladatelek,“ doplňuje umělecký ředitel Pražského jara Josef Třeštík. V rámci festivalu se pořádá i mezinárodní hudební soutěž, které se zúčastní 48 mladých umělců ze 14 zemí světa.
Ze statistik samotného festivalu vyplývá, že samotný „zájem“ o klasiku je mezi mladými lidmi ve věku 18- 25 let procentuálně shodný se zastoupením u ostatních věkových kategorií. Ve sledovanosti nebo návštěvnosti však čísla klesají. „Vážná hudba je velká hodnota, která nezmizí. Je tady už několik století a bude dál, když se bude provádět na vysoké úrovni. Pokud se bude inovovat, tak má velkou budoucnost,“ zmínil Robert Hanč, ředitel festivalu Pražské jaro.
