Japonsko má poprvé v čele vlády ženu: Sanae Takaičiovou
Japonsko dosud nikdy nemělo ve vedení své země ženu. To se však nyní změnilo. Nová předsedkyně tamní nejsilnější politické strany Sanae Takaičiová se stala japonskou premiérkou. S sebou přináší konzervativní hodnoty a nezvykle pozitivní přístup k militarismu.
Liberálně demokratická strana (LDP), která je v současnosti největší politickou stranou Japonska, si v září zvolila do čela svou historicky první předsedkyni. Stala se jí Sanae Takaičiová, pravicová politička s konzervativními názory. Díky své nové pozici v čele strany byla 21. října zvolena i první japonskou premiérkou.
Třetí kandidatura jí přinesla úspěch
Na pozici předsedkyně LDP Takaičiová kandidovala za svou kariéru již třikrát. Poprvé v roce 2021 a podruhé roku 2024, kdy vyhrála první kolo, ale v druhém ji porazil předchozí předseda vlády Šigeru Išiba. Ten na funkci premiéra i šéfa strany rezignoval letos v září a Takaičiová tak měla možnost kandidovat potřetí, tentokrát již úspěšně. Předsedkyní strany by měla být až do roku 2027.
V politice se pohybuje už řadu let. Do LDP vstoupila v roce 1996 a během své kariéry vystřídala několik politických postů. Dvakrát byla zvolena do úřadu ministryně vnitra a komunikací. Také byla státní ministryní pro vědeckotechnickou politiku nebo pro rovnost žen a mužů a sociální věci. V letošním roce, před svým zvolením za předsedkyni LDP, skončila na pozici státní ministryně pro hospodářskou bezpečnost.
Extrémně obyčejný japonský člověk
Takaičiová je často označována za extremistickou a ultrapravicovou političku. Zejména kvůli konzervativním postojům a názoru na migraci na japonské ostrovy, proti níž silně vystupuje. Například komentátor Gearoid Reidy na serveru The Japan Times poukázal na její první projev během kampaně, který začala historkou o turistech obtěžujících oblíbené ochočené jelínky v jejím rodném městě Nara. Mimo jiné taky neschvaluje sňatky stejnopohlavních párů a nesouhlasí ani s možností žen ponechat si po svatbě své rodné příjmení.
Sama Takaičiová si však nepřipadá jako extremistka. „Minulý rok jsem si poprvé uvědomila, že o mně lidé mohou přemýšlet jako o extremistické, ultrapravicové,” řekla podle The Japan Times Takaičiová. „Já si myslím, že jsem extrémně obyčejný japonský člověk.”
Touha po vyzbrojení země
Takaičiová také otevřeně podporuje právo Japonska na zbrojení. Země kvůli poválečné pacifistické ústavě nemůže mít vlastní obranné síly s útočnými schopnostmi. Takaičiová vyzvala ke změně této části ústavy. Dlouhodobě naznačuje, že chce na zbrojení dávat více peněz a usiluje o přezkoumání obranné strategie a schopností země. Kontroverzi také vyvolávají její pravidelné návštěvy svatyně Jasukuni, která je symbolem japonského militarismu.
Pokud jde o vojenskou situaci v rámci Asie, Takaičiová zastává názor, že by mělo Japonsko uzavřít spolupráci s Tchaj-wanem, ale aktivně komunikovat i s Čínou. „Tchaj-wan je pro Japonsko nesmírně důležitým partnerem a cenným přítelem,“ vyjádřila se. „Přeji si také se zapojit do solidního a upřímného dialogu s čínskými vůdci.“
Už v roce 2021 ve své kampani na post předsedkyně LDP Takaičiová zmiňovala nutnost Japonska zbrojit. „Rozmístění raket středního doletu je naprosto nezbytné k ochraně životů a území japonského lidu,“ uvedla tenkrát. Následně se vyjádřila, že by jako premiérka aktivně žádala USA o nasazení těchto zbraní na území Japonska. Nyní tuto možnost má.