Jak vypadá typický český student? Alkoholik ani zbohatlík to rozhodně není
Guvernér ČNB vydělá téměř šest milionů korun ročně a žije tedy v jiných relacích než běžný smrtelník, a tak je možné, že se trochu přepočítal. Běžný student totiž částku, kterou Rusnok uvedl, ani nevydělá. Průměrný pracující vysokoškolák si totiž podle průzkumu Poštovní spořitelny při škole přijde zhruba na šest tisíc korun měsíčně. I kdyby měl tedy propít celou výplatu, stále mu měsíčně chybí patnáct stovek. Kromě budování alkoholismu by studenti navíc byli rádi, aby jim nějaká koruna zbyla například na jídlo a jinou zábavu.
Aby student zvládl utratit sedm a půl tisíce korun měsíčně za alkohol, musel by v hospodě vysedávat každý večer. To se při studiu a práci poměrně těžko stíhá. Navíc by to znamenalo vypít například šest až sedm piv či čtyři nebo pět panáků tvrdého alkoholu denně. To už ale není „jedno zdravotní“ jak Češi s oblibou říkají. Tady jde o jasný alkoholismus.
Rusnok ale částku uváděl jako příklad pomoci nikoli českým hospodám a pivovarům, ale tuzemskému průmyslu a řešení energetické krize. Rád by totiž zvýšil zájem o technické obory. Na vysokých školách by se podle něj proto mělo platit školné, které by mělo být právě 15 tisíc korun za semestr. A za studenty těchto oborů by poplatek hradil stát. Technicky zaměřené školy by tedy podle Rusnoka byly hned plné, protože finanční úleva by studenty nalákala. Že to není zrovna fér, to už nikdo neřeší. Na druhou stranu, čím jiným než penězi v současné době někoho motivovat. Vše je však jen teoretická debata, nebot´ ani nová pravicová vláda si zatím netroufla zmínit se o školném ve svém programu.
Kdyby se Rusnok trochu zamyslel, jistě by našel lepší přirovnání, než je útrata v hospodě. Při takové spotřebě alkoholu by totiž byly školy stejně prázdné, protože by se studenti setkávali s kocovinou na záchytce, v horším případě v nemocnici s cirhózou jater. A ostrouhaly by tedy i ty vzývané technické obory.
