Hudba přístupná pro všechny. Mladí ladí jazz Open Air sází na dobrovolné vstupné
Energické rytmy, slunce nad holešovickým Výstavištěm a pivo v ruce. Zní to jako běžný festival, ale u vstupu nikdo nechce zkontrolovat lístek. Open Air koncert v rámci projektu Mladí ladí jazz boří bariéry mezi žánrem „pro vyvolené“ a širokou veřejností. Model postavený na podpoře od fanoušků a sponzorů ale v dnešní době naráží na své limity.
Odpolední slunce 30. dubna opírá své paprsky do areálu Výstaviště, kterým se nese zvuk dechů a syntezátorů. Je Světový den jazzu a několik stovek lidí tu oslavuje hudbu, která má v názvu jazz, ale energií připomíná spíše rockový koncert. Akci pořádá nezisková organizace Nerudný fest, která se popularizaci žánru věnuje už od roku 2009. Letošní novinkou je přesun z Karlova náměstí do Holešovic. „Atmosféra parku zůstává, ale výhodou je, že kolem nejezdí auta,“ říká Barbora Šubrtová, dramaturgyně festivalu.
Risk, který se vyplácí
Koncept „pay-what-you-want“ (zaplat´, kolik chceš) není v Česku u akcí takového rozsahu běžný. „Je to součást naší dlouhodobé snahy o popularizaci. Člověk si těžko koupí vstupenku na žánr, který nezná, a ještě se ho může trochu bát,“ přibližuje strategii Jan Gregar, výkonný ředitel a fundraiser Nerudného festu. Zároveň však uvádí, že s rostoucími náklady na produkci a zahraniční interprety je tento model čím dál složitější.
Strategie „ochutnávky zdarma“ funguje. Mezi lidmi v trávě sedí i student Jurij, který na akci dorazil s partou kamarádů. „Kdyby to nebylo zadarmo, asi bych nepřišel. Nevěděl jsem, co přesně od koncertu čekat,“ přiznává otevřeně. Právě Jurij je přesně typem posluchače, kterého festival potřebuje zasáhnout. Mladý, zvědavý, ale opatrný s obsahem své peněženky.
Darů od jednotlivců si pořadatelé váží. „Příjmy od veřejnosti mají obecně rostoucí tendenci. Vidíme, že návštěvníci čím dál tím víc dokážou ocenit i akci zadarmo. Má to pro nás obrovskou hodnotu, když někdo dobrovolně přispěje, přestože nemusí,“ vysvětluje Gregar.
Hodnota „akce zadarmo“
Letošním lákadlem je bezpochyby britský hudebník Oscar Jerome, osobitý a žánrově neuchopitelný kytarista a zpěvák. Pozadu nezůstávají ani jeho rodáci z New Car Smell, nebo Italka Coca Puma. Za tuzemskou scénu se představují nadějní Osmosis. Není však vždy jednoduché domluvit honorář pro vystupují umělce. Pořadatelé se musí postarat, aby účinkující chápali model financování koncertu. „Vysvětlovat musíme, někdy k tomu interpreti přihlížejí, občas ne. Opravdu je to případ od případu,“ upozorňuje Veronika Friedlová, dramaturgyně festivalu.
Organizátoři sázejí na kreativitu, díky které celý model přežívá. Mezi návštěvníky kličkují dobrovolníci s kasičkami i platebními terminály. Další příjem plyne z originálního systému vratných kelímků. Místo toho, aby lidé kelímek vrátili a vzali si sedmdesát korun zpět, mohou ho vhodit do žlutých ohrádek. Záloha tak propadá ve prospěch festivalu. „Nad rozpočtem přemýšlíme jako nad celkem. Máme očekávání založená na minulých letech a zatím jedeme podle plánu. Pokud se vybere víc, je to vždy důvod k radosti,“ líčí Gregar. Podporou je podle něj i samotná útrata na baru nebo nákup trička v merch stánku.
Open Air na Výstavišti v Holešovicích je sice nejviditelnější tváří Mladí ladí jazz, ale zdaleka ne jedinou. Festival žije po celý rok v klubových večerech, prestižní soutěžiJazzfruit, nebo edukativních programech pro děti. Cíl zůstává vždy stejný – dokázat, že jazz není muzejní kousek, ale živá, pulzující hudba, ke které má dveře otevřené úplně každý.