EU by mohla mít vlastní sociální sít´ s výraznou českou stopou
Evropská unie zvažuje koncept nové sociální sítě Agora, s nímž přišli dva Češi František Tichý a Lukáš Mikulecký. Patřila by obyvatelům EU a na rozdíl od ostatních platforem by se měla soustředit na bezpečnost a pravdivost příspěvků a nabídla by i uživatelské nastavování algoritmů.
Na začátku loňského prosince přistál v Evropské komisi český návrh na vznik první evropské veřejné sociální sítě. Jmenovala by se Agora. Fungovala by jinak, než známé komunikační kanály, jako je Facebook nebo Instagram. Namísto algoritmů motivovaných maximálním ziskem by ji měl řídit veřejný zájem. Cílem by mělo být i omezení dezinformací a to, aby byla Evropa v online prostoru bezpečnějším místem.
Pohlídat si pravdivost příspěvků
Podle jednoho z autorů nápadu, Františka Tichého, studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, by hlavní zodpovědnost měli sami uživatelé. „Lidé budou mít možnost nahlásit příspěvek s nepravdivým obsahem a uvádět kontext, který dezinformaci vyvrací,“ vysvětluje. O následnou kontrolu těchto údajů by se staral kontrolní tým. „Řádné fungování celé sítě by zajišt´oval nezávislý dozorový orgán volený Evropským parlamentem a Radou EU, tedy demokratickými zástupci,“ doplňuje.
Zásadou nové sítě by bylo i povinné ověřování identity, což by mělo zabránit vzniku falešných účtů. „Díky ověřování identity by se podstatně snížil počet dezinformací na síti, protože ty dnes primárně šíří právě falešné účty a roboti,“ uvádí Tichý. Na zavedených sítích nyní nepomáhá ani pravidelné odstraňování falešných účtů. A to přesto, že například podle údajů organizace Statista jich jen Facebook odstraní za rok několik miliard.
Agora by také nabízela možnost zasahovat do vlastního algoritmu, což by mělo zamezit zařazování uživatele do uzavřených informačních bublin. Uživatelé by si sami nastavovali, jaké příspěvky se jim mají ukazovat jako první a měli by tak kontrolu nad svým „feedem“. Zároveň by měl každý právo na přístup k nashromážděným údajům o sobě a na jejich opravu. O rozvoj a technickou stránku projektu by se měly postarat evropské univerzity i vybrané komerční firmy.
Kdo zaplatí evropskou sít´?
Náklady na provoz této sociální sítě odhaduje autor projektu Lukáš Mikulecký, student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, na částku, která v přepočtu představuje 22 korun na jednoho občana EU ročně (tedy zhruba deset miliard korun). „Ideální by bylo, aby sít´ byla financována přímo ze strany občanů, a to skrze systém podobný koncesionářským poplatkům,“ navrhuje Mikulecký. K takovému kroku však EU nemá pravomoc, řešením by proto mohlo být legislativně zakotvené napojení na unijní rozpočet. „Pokud by si projekt vyžádal vyšší odvody, bylo by na samotných státech, zda peníze získají úsporami, nebo zvýšením daní,“ dodává Mikulecký.
Zda nakonec ambiciózní projekt s výraznou českou stopou vznikne, je ale nejisté. Evropská komise se má k nápadu vyjádřit během března. Aby ale projekt dostal šanci, autoři by museli během roku na jeho podporu shromáždit milion podpisů nejméně ze čtvrtiny členských států (iniciativu lze podepsat zde).
Jde o nástroj zvaný Evropská občanská iniciativa. Ten umožňuje občanům EU přímo vyzvat Evropskou komisi, aby navrhla novou legislativu v oblastech, kde má EU pravomoc jednat.