Lva nebo tygra si může v Česku pořídit kdokoliv a mít ho třeba v obýváku, říká chovatelka Romana Albrechtová
Lev ani tygr nejsou typickým domácím mazlíčkem. Proč si je tedy lidé pořizují?
Je to jakýsi trend. Lidé chovají velké kočkovité šelmy hlavně pro pomazlení. Někteří lidé si pořízením velké šelmy plní dětské sny. Jsou ale i tací, kteří si třeba tygra koupí proto, aby měli výjimečného mazlíka a předváděli se sním. Vznikají i takzvané kontaktní mazlící zoo. V nich návštěvníci platí za to, že se například se lvem vyfotí, nebo se s ním pomazlí. Je to pro ně lákavý „jedinečný zážitek”. Pro tato zařízení neexistují žádná zákonem stanovená omezení. Šelmy jsou odebrány od matek už jako malá kot´ata. Poté jsou ručně dokrmeny, aby byly krotké a neútočily. A to je podle mě rozhodně špatně. V některých zařízeních jsou zvířata rozmnožována, ale dochází ke křížení poddruhů, které poté nejsou geneticky čisté.
Přibývají případy, kdy šelmy utečou nebo zaútočí na své majitele. V čem vidíte hlavní problém?
Pravidla daná zákonem jsou nedostatečná, podmínky pro chov těchto šelem jsou doporučené. Což znamená, že se jimi člověk nemusí vůbec řídit. Ministerstvo zemědělství v nich třeba stanovuje doporučené velikosti výběhů a ubikací. Pro schválený chov šelem je sice zapotřebí mít povolení od Krajské veterinární správy, jenže vznikají i neschválená zařízení, kde jsou zvířata nelegálně a bez vědomí úřadů. Velkou kočkovitou šelmu jako je lev či tygr si tak může pořídit naprosto kdokoliv a chovat ji klidně doma v obýváku. A to je špatně.
Zvířata není kam dát
Může stát do těchto neschválených chovů nějakým způsobem zasahovat?
Stát může zakročit pouze v případě, že by byla kočkovitá šelma týraná. To ji pak majiteli odebere. Bohužel v Česku není žádné místo, kam by stát mohl zabavená zvířata umístit. Zoologické zahrady si vezmou pouze ta geneticky čistá pro zachování druhu, navíc ZOO nejsou nafukovací. Ministerstvo zemědělství má v plánu měnit zákon o chovu šelem. Podle něj by každý chovatel prošel určitým školením, jak tato zvířata chovat. V plánu je i zákaz, aby nebylo možné se třeba se lvem jen tak na vodítku procházet na veřejnosti.
Vy sama tu ale máte z neschválených chovů lvy či hyeny skvrnité. Proč jste si zvířata z těchto chovů pořídila?
V jednom zařízení ta zvířata umírala a byla ve špatném stavu. Rozhodla jsem se je zachránit a vzít k nám do zoo. Odtud mám právě hyeny skvrnité. V případě lvů jsem chtěla zamezit, aby se zvířata dostala do rukou lidem, kteří je budou chtít jako mazlíčky; pravděpodobně by skončili v nevhodných podmínkách. Získala jsem je před třemi lety jako ručně dokrmovaná lví kot´ata.
Co chov takových velkých šelem vůbec obnáší?
Člověk, který si chce tato zvířata pořídit, musí mít vrozené schopnosti, nebo praxi. A také peníze. Náklady pro chov jsou obrovské. Lev denně sežere okolo pěti kilo masa. Samozřejmě je potřeba mít patřičnézabezpečení. Výběh a ubikace by měly být nejlépe ze železa a ohraničeny elektrickým ohradníkem, aby zvířata neutekla. My máme elektrický ohradník hlídaný přes SIM kartu, který hlídá funkčnost a zasílá SMS při výpadku proudu. Dále dvojité bezpečnostní dveře a samozřejmě nejlépe kamerový systém. Nejsou to zvířata pro každého, je potřeba mít i cit a pochopení pro jejich chování a instinkty.
