Čína řeší další kolaps mostu. Varování přišlo den předem
Most v čínském městě Ma-er-kchang, který byl dostavěn před půl rokem, spadl. O možnosti pádu informovaly již den předem úřady, incident si tak nevyžádal žádné oběti. Za příčinu pádu mostu, který spojoval střed Číny s Tibetem, byl označen sesuv půdy.
Čínská policie v pondělí 10. listopadu vypozorovala na mostě Hongqi ve městě Ma-er-kchang v provincii S’čchuang viditelné deseticentimetrové praskliny u příjezdové cesty. O tři hodiny později úřady most uzavřely, další den se zřítil do řeky Zumuzu, která pod ním protékala. Díky včasnému uzavření nedošlo ke ztrátám na životech, ani žádnému zranění. Agentura Reuters informovala, že pád způsobil sesuv půdy. Půl rok starý most byl součástí národní dálnice spojující střed země s oblastí Tibetu a měřil 758 metrů na délku.
Důležitá je rychlost výstavby
Čína se v posledních dekádách soustředí na silný rozvoj silničních a železničních mostů. Státní investice do infrastruktury podle země představují širší národní strategii v boji proti chudobě a zlepšení životních podmínek v horských regionech. Jen v provincii Kuej-čou se nachází více než 32 tisíc mostů, což tvoří většinu jejich světového množství. Tlak na rychlé dokončení je často na úkor stavebního dozoru a kvality materiálu.
„Tento incident představuje další vstup do série strukturálních selhání, která zpochybňují vnímání čínských inženýrských schopností. Vzhledem k tomu, že infrastruktura je základním kamenem čínské strategie růstu, vyvolává tento pád obavy o spolehlivost investic a veřejnou bezpečnost,“ upozorňuje australský informační web meyka.com.
V případě, který se odehrál minulý týden, nebyly hlavní příčinou jen nekvalitní materiály, ale také nedostatečný geologický průzkum. Místo je pro most nestabilní a již v historii se zde půda sesouvala.
Pád není ojedinělý
Podle webu Autoforum.cz pro rychlejší výstavbu Číňané vytvořili zařízení na stavbu mostů. Jeho autorem je pekingská firma Beijing Wowjoint Machinery a svému dílu říká SLJ900/32. Přístroj dlouhý 91,8 metru o hmotnosti 580 tun umí dojet nad část mostu, která je zatím bez mostovky, dovézt tam její další část a umístit ji na své místo. Poté se na mostovku může nalít asfalt. Za posledních 15 let bylo v Číně objednáno přes 100 podobných jeřábů. Většina z nich uveze trámy těžké několik stovek tun.
Událost z minulého týdne není v Číně ojedinělá. Například most Ťien-ča (Yellow River Bridge), který vedl přes Žlutou řeku spadl během výstavby po selhání ocelového lana při montáži. Tragédie si vyžádala 12 obětí z řad dělníků. Za posledních deset let bylo v Číně zaznamenáno 302 kolapsů, to vychází na přibližně 30 mostů ročně. V Evropě je počet katastrof podstatně nižší. Pro srovnání v Itálii je evidováno průměrně 12 kolapsů ročně, přičemž se Itálie řadí mezi země s největším počtem selhání mostů v Evropě.